PŘI NÁKUPU NAD 2500 KČ POŠTOVNÉ PO ČESKU ZDARMA

Na co si dát pozor aneb rizika chladové terapie

Vystavování se chladu s sebou nese určitá zdravotní rizika, zejména v podmínkách, kdy se člověk nachází bez dozoru další osoby. I když jste pokročilé, tak se především venku vždy otužujte s alespoň jedním dalším člověkem, který na vás dohlíží. Zároveň buďte ke svému tělu laskavé a přistupujte k němu vědomě. Muži s tímto bodem mají většinou velký problém, ale u žen jsem vypozorovala, že často velice dobře dokáží rozeznat tu tenkou hranici. Je to prostě tenký led. Každá z nás by se měla naučit rozpoznat, kdy vystupuje ze své komfortní zóny, a kdy už jde na sílu a má přestat. K tomu ale slouží právě trénink a experimentování. Neměly bychom se bát udělat chybu, abychom dokázaly najít svoje individuální hranice, které samy respektujeme. 

Také pokud před chladovou terapií praktikujete různé dýchací techniky (což by samo o sobě vydalo na celou knihu), jako je například brániční dýchání nebo Wim Hofova metoda, je potřeba vědět, na co si dát pozor a jak si tyto techniky dávkovat. Doporučuji mrknout na animované video, které jsme kdysi vytvořili společně s Liborem. 

Animované video: Potenciální rizika otužování a dýchací techniky Wima Hofa

Jaká jsou tedy hlavní rizika na cestě s chladem a na co je důležité si dát pozor?  

Hypotermie & utonutí

Nejčastějším rizikem spojeným s vystavením chladu je tzv. hypotermie neboli prochladnutí, kdy tělesná teplota člověka klesne pod 35 °C. (1) Tento stav nastane, když neodhadnete zdravou dávku chladu a jednoduše to přeženete. Projevy mohou zahrnovat třes, který trvá i několik hodin, zrychlené dýchání, bledou kůži, únavu a ospalost, ale u každé z vás se to projeví jinak. Zároveň je důležité si uvědomit, že jak se měníte se svými cykly, a to nejen v rámci hormonálního, ale i životního cyklu, bude se měnit i vaše adaptace na chlad. Tím se také bude posouvat hranice toho, kdy je potřeba s chladem přestat, a kdy jít naopak do větší hloubky. 

Zde bych s vámi ráda sdílela svoji osobní zkušenost s podchlazením. Stalo se to, když jsem se poprvé nořila do ledového jezera, bez jakéhokoliv tréninku či vnímání svého těla. Nastala u mě hypotermie, moje tělesná teplota klesla pod 35 °C a já jsem ve vodě začala ztrácet vědomí. Kdyby na břehu tenkrát nebyla moje mamka s mým tehdejším přítelem, byla bych se utopila. Vytáhli mě a jeli jsme domů. Ještě několik hodin jsem se třásla, byla mi opravdu velká zima, taková ta vnitřní, kdy na sobě máte několik vrstev oblečení a ne a ne se zahřát. Měla jsem fialové rty. Dostavila se únava, až jsem nakonec usnula. Takový stav pro nás není blahodárný. I tak jsem ale za tuto zkušenost vděčná, protože mi moje tělo zase ukázalo, kde se nachází moje hranice. 

Pokud jste těhotné, pak je důležité se vystavovat chladu buď lokálně, nebo opravdu jemně. Ledové koupele se nedoporučují, protože by váš plod mohl prochladnout a vy také. Zde je hranice opravdu tenká a mnohem lepší je hrát si s teplotou vody okolo 10-15 °C a vystavovat se chladu pravidelněji, třeba i dvakrát denně. Můžete si například cákat studenou vodu po těle, dát si na pár desítek vteřin studenou sprchu či jít bosky v zimě ve sněhu na minutu ven. To úplně stačí.

Třes po vystavení se chladu však nastává přirozeně, říká se mu afterdrop. Jakmile vylezeme z ledové vody, chladnější krev se z periferních tkání vrací do centrálního oběhu, což způsobí pokles tělesné teploty a následně třes. Třes jsou malé a pravidelné svalové kontrakce, díky kterým se tělo lépe zahřeje, protože si tímto procesem aktivně vyrábí teplo.

Omrzliny

Dalším rizikem jsou omrzliny. Omrzlina nastává, když kůže zmrzne. Většinou k tomu dochází na končetinách či obličeji. Konzumace alkoholu během vystavování se chladu může toto i další rizika podpořit. I když vidíme, že v Rusku lidé pijí alkohol jako vodu, zatímco se noří do ledových jezer, rozhodně to pro lidský organismus není ani bezpečné, ani blahodárné. I mně se v rámci vedení ledových expedic na Sněžku stalo, že se tu a tam objevil muž, který si s sebou chtěl vzít kořalku, že prý ho zahřeje. Navzdory pocitu tepla vyvolanému požitím alkoholu je pravda taková, že alkohol ve skutečnosti způsobuje snížení tělesné teploty a zvyšuje riziko hypotermie a omrzlin během vystavování se chladu. (2)

Dramatické snížení krevního tlaku

Pokud kombinujete extrémní teplo a extrémní chlad, ať už formou vody, nebo při saunování, pak může dojít k dramatické změně hodnoty krevního tlaku a člověk může omdlít. (3)

Infarkt

Dalším velkým „zabijákem“ je infarkt, který může nastat, když se teplota krve, která se vrací do srdce, náhle sníží – to může ovlivnit elektrické vedení v srdci a způsobit fibrilaci. Obecně při práci s chladem platí, že když máte nějaké zdravotní potíže, je dobré postupovat opravdu pomalu. Krok za krokem. Není potřeba hned skákat do ledových jezer, a tak zbytečně riskovat svoje zdraví, či dokonce život.

Každá z nás bude mít optimální hladinu vystavení se chladu úplně jinde. Zatímco některá z vás se bude otužovat každý den i během menstruace a bude jí to maximálně vyhovovat, druhé může stačit jednou týdně. Je velmi důležité si napsat protokol, přistoupit k tomu jako k experimentu, sbírat chvilku data a zkušenosti a na základě toho pak vyhodnotit, v jaké intenzitě si chlad dávkovat. O jeden takový protokol, který jsme pro vás připravili, si nám můžete napsat zde. Všechna další rizika souvisí právě s dávkováním. Nic se nemá přehánět. Biohacking je cestou harmonie, rovnováhy. 

Zdroje:

  1. https://link.springer.com/article/10.1007/s12024-010-9142-4
  2. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0953985994710998?via%3Dihub
  3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3218896/

Veronika-Allister