
Každá z nás je světlonoškou, nositelkou světla z velmi dávných časů. A není to jen poetická metafora — je to biologie. To světlo se jmenuje mitochondrie. Jsou to malé elektrárny ukryté v každé buňce našeho těla. Ale ty, které se nacházejí v ženských pohlavních buňkách, ve vajíčkách, mají výjimečné postavení. Jak ukazují nové studie, jsou nečekaně odolné proti stárnutí.
Co vlastně mitochondrie dělají?
Mitochondrie jsou organely, tedy buněčné orgány. Jde o mikroskopické struktury, které vyrábějí energii pro všechny procesy v těle. Jsou to specialisté na buněčné dýchání, „malé elektrárny“, které si naše buňky kdysi „outsourcovaly“ z dávné spolupráce s bakteriemi. Tahle symbióza zrodila život, jak ho známe: mitochondrie přeměňují kyslík a živiny na ATP – palivo, bez kterého by tělo nedýchalo, nemyslelo, ani se nehýbalo.
Z vědeckého pohledu toho ale dělají mnohem víc.
Mitochondrie jsou klíčové pro rychlost našich biologických hodin. Hrají zásadní roli ve čtyřech z devíti hlavních „hallmarks of aging“ – ovlivňují oxidativní stres, energetický metabolismus, buněčnou signalizaci i zánět. A u žen jsou ještě důležitější, protože řada hormonálních procesů (estrogenová syntéza, ovulace, luteální fáze) je energeticky extrémně náročná.
Estrogen navíc přímo podporuje mitochondrie: aktivuje ochranné enzymy (např. MnSOD), zvyšuje biogenezi mitochondrií a pomáhá opravovat jejich DNA. To je jeden z důvodů, proč se ženy až do perimenopauzy často regenerují rychleji než muži — jejich mitochondrie mají doslova hormonální ochranný štít.
A teď přichází fascinující zjištění: ve vajíčkách (oocytech) jsou mitochondrie, které stárnou jinak než zbytek těla. Dalo by se říci pomaleji, moudřeji.
Vědecká zjištění, která přepisují příběh o ženské plodnosti
Nový výzkum vedený vědkyněmi Barbarou Arbeithuber a Katerynou Makovou (Penn State University, 2024) přinesl překvapivé zjištění: Zatímco mitochondrie v jiných typech buněk ženského těla s věkem vykazují stále více mutací, mitochondrie ve vajíčkách zůstávají téměř beze změny.
Jinými slovy – ženské pohlavní buňky podivuhodně odolávají času.
Vědkyně použily ultra přesnou metodu sekvenování DNA, aby zmapovaly mutace v mitochondriální DNA (mtDNA) u žen ve věku 20–42 let. A výsledek? Ani po dvaceti letech rozdílu se v oocytech neobjevilo výrazné množství nových chyb. Frekvence mutací ve vajíčkách zůstala konstantní ve všech věkových skupinách, zatímco krev a sliny vykazovaly 17krát až 24krát více mutací.
Není to tím, že by se vajíčka „neopotřebovávala“. Zdá se, že mají extrémně vyvinuté mechanismy kvality:
- velmi aktivní mitofagii (odstraňování poškozených mitochondrií),
- nízkou rychlost replikace mtDNA (méně chyb),
- účinné antioxidační systémy,
- pružnou mitochondriální síť, která se umí opravovat.
Je to biologický perfekcionismus vytvořený evolucí.
Anti-aging laboratoř ve vajíčku
Vědkyně tedy nenašly žádné známky toho, že by se mutace hromadily v mitochondriální DNA lidských vajíček s přibývajícím věkem žen. Tým, který za studií stojí, vysvětluje, že vajíčka podle všeho disponují unikátními ochrannými mechanismy, které udržují jejich mitochondrie životaschopné a funkční.
Moderní výzkum k tomu dodává něco zásadního: oocyty mají silnější mitochondriální opravné systémy než většina buněk v těle, včetně těch, které jsou jinak velmi rychle obnovované (např. buňky imunity).
Připodobnit se to dá k tomu, že si ženský reprodukční systém během evoluce vytvořil vnitřní anti-aging laboratoř – speciálně pro okamžik, kdy přijde ten správný čas pro nový život.
Evoluce s ženskou logikou
Proč by příroda něco takového zařídila? Podle Kateryny Makové možná proto, že ženské tělo muselo evolučně zajistit zdravé mitochondrie pro další generaci. Mitochondrie se totiž dědí výhradně po matce. Kdyby se ve vajíčkách hromadily chyby, přenášely by se i na děti.
Zatímco jiné buňky v těle podléhají postupnému poškození a mutacím, vajíčka si uchovávají čistotu a genetickou integritu mitochondriální linie – a tím i genetickou stabilitu pro další generace. Z vědeckého hlediska je to naprosto výjimečný mechanismus.
Co to znamená pro nás?
Tahle studie přináší naději i nové otázky. Ukazuje, že ženská plodnost nemusí být tak úzce svázaná s kalendářním věkem, jak jsme si mysleli. A že péče o mitochondrie může být cestou nejen k dlouhověkosti, ale i k zachování vitality na buněčné úrovni.
I když mitochondrie ve vajíčkách nestárnou tak rychle, počet vajíček a prostředí ve vaječnících (mikrocirkulace, zánět, hormonální rovnováha) s věkem mění svou kvalitu. To znamená, že věk stále hraje roli — ale ne kvůli samotným mitochondriím vajíčka, spíše kvůli prostředí, které je obklopuje.
Jak o mitochondrie pečovat?
🧬 Palivo pro mitochondrie
Kvalitní bílkoviny, hořčík, omega-3, železo a vitaminy skupiny B jsou základními stavebními kameny jejich metabolismu. Patří sem také koenzym Q10 — klíčová molekula elektronového řetězce, která s věkem klesá, zejména u žen.
💤 Regenerace a světlo
Mitochondrie mají své cirkadiánní rytmy. Večer potřebují tmu, ráno světlo. Během hlubokého spánku se aktivuje UPRmt – mitochondriální opravný systém.
🔥 Pozitivní stres (hormeze)
Krátké dávky chladu, tepla nebo pohybu učí mitochondrie zvládat zátěž, opravovat poškození a zvyšovat biogenezi.
Přečti si víc o saunování a chladové terapii.
💗 Emoce a klid
Chronický stres oslabuje mitochondriální funkci tím, že zvyšuje oxidativní stres. Klid, dech a regulace nervového systému jsou tedy přímo „longevity nástroje“.
🍃 Mikrobiom & výživa
Zdravá střeva zlepšují vstřebávání živin, které mitochondrie potřebují, a snižují zánět, který je jejich největším nepřítelem.
Vajíčko jako symbol odolnosti
S trochou nadsázky lze říci, že zatímco svět po staletí hledá elixír mládí, ženské tělo ho má odjakživa v sobě. Vajíčka jsou evidentně mistrovským dílem evoluce.
Nové poznatky samozřejmě generují řadu otázek:
- Jak přesně vajíčka chrání své mitochondrie?
- Jaký je mechanismus, který brání mutacím – jde o enzymatickou opravu DNA, selektivní eliminaci poškozených mitochondrií, nebo zcela nový typ buněčné kontroly kvality?
- Jaká je mitochondriální kondice vajíček u ještě starších žen?
- Můžeme objevený „ochranný systém“ napodobit? Jak?
- Jak přesně mění nová zjištění ustálený pohled na tzv. „biologické hodiny“ a ženskou plodnost?


Hana Haasová









Ilona Bittnerová












