Kočka a vitamín C: co nám může ukázat o imunitě

Kočka má jednu fascinující schopnost, kterou my lidé postrádáme. Každý den si její tělo samo vyrobí vitamín C. Nikdo úplně přesně neví, proč nám tahle dovednost v průběhu evoluce „vypadla“ z výbavy, ale důsledek je jasný: zatímco kočka si vystačí sama, člověk je odkázán na zdroje zvenčí. A právě v tom se skrývá důležitý příběh o imunitě, odolnosti a podzimní péči o tělo.

Jak to mají kočky a jak to máme my

Většina savců – včetně koček – má enzym L-gulonolakton oxidáza. Díky němu se v jejich játrech z glukózy denně vytváří desítky až stovky miligramů vitamínu C. Proto u zvířat nikdy neuvidíme kurděje, nemoc z nedostatku céčka.

Lidé, primáti, morčata a někteří netopýři tento enzym nemají. Evoluce nás poslala jinou cestou – ať už proto, že kdysi dávno naše strava obsahovala dostatek vitamínu C, nebo z jiných důvodů, na které už si dnes můžeme jen hrát s hypotézami. Výsledek je ale praktický: každý z nás potřebuje vitamín C doplňovat.

Kolik je vlastně doporučeno vitaminu C?

A tady přichází první zmatek – čísla se totiž liší podle toho, kdo je vydává:

• WHO (Světová zdravotnická organizace): 45 mg denně.
• EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin): 95 mg pro ženy, 110 mg pro muže.
• USA (NASEM/IOM): 75 mg ženy, 90 mg muži.

To jsou minimální hodnoty pro prevenci nedostatku. Jenže – ruku na srdce – většina z nás nehledá „jen přežití“. Chceme imunitu, která ustojí podzimní virózy, a tělo, které bude mít dost energie. Proto praktici a nutriční poradci často doporučují vyšší dávky:

• 500 mg denně pro zdravého dospělého,
• až 1000 mg denně pro starší, nemocné nebo při zvýšené zátěži.

Tyto dávky jsou bezpečné a pro mnoho lidí také daleko účinnější.

Proč více vitaminu C na podzim?

Podzim je zkouška odolnosti. Chladnější vzduch, kratší dny, méně slunce a více času v uzavřených prostorách. To všechno znamená vyšší riziko infekcí. Vitamín C přitom podporuje první obrannou linii – naše sliznice. Pomáhá bílým krvinkám rychleji reagovat, zkracuje dobu nachlazení a tlumí zánět, který často bývá horší než samotný virus.

Na podzim proto dává smysl zvýšit dávku. Není to o panice, ale o malé, vědomé prevenci – aby tělo mělo z čeho čerpat.

Zelenina vs. ovoce: kde je vitamínu C nejvíc?

Často se automaticky mluví o pomerančích, ale pravda je jiná: největším zdrojem céčka je zelenina.

• Červená paprika: až 150 mg/100 g.
• Brokolice: 80 mg/100 g.
• Růžičková kapusta: 85 mg/100 g.
• Petrželová nať: až 150 mg/100 g.

Ovoce obsahuje také hodně vitaminu C, například kiwi (70 mg/100 g) nebo jahody (60 mg/100 g). Jenže ovoce zároveň přináší vyšší dávku cukrů – fruktózy a glukózy. Pro zdravého člověka to není problém, ale pokud chceme dostat vitamín C bez zbytečné glykemické zátěže, zelenina vede.

A co jablko? 

Jablko je krásné, voňavé a zdravé – ale vitamínu C má jen 5–10 mg na 100 g. Jeho síla není v céčku, ale jinde: ve vláknině a polyfenolech, které podporují trávení a střevní mikrobiom. Proto jablko není špatně, jen není vhodné spoléhat se na něj jako na „vitamínovou bombu“. Když jde o céčko, dej raději přednost paprice nebo brokolici.

Shrnutí pro praxi

• Kočka si céčko vyrobí, my ne. Proto ho potřebujeme přijímat.
• Oficiální doporučení (WHO, EFSA, USA) jsou nízká, stačí jen k přežití.
• Prakticky: 500–1000 mg/den je bezpečné a užitečné, zvlášť na podzim.
• Hledej vitamín C hlavně v zelenině, méně v ovoci.
• Jablko je fajn na vlákninu a mikrobiom, ne na céčko.
• Pokud potřebujete C doplňovat suplementy, doporučujeme AAVALABS Vitamin C komplex nebo na podzim komplexní ArevBalance.

Vnímej vitamín C ne jako pilulku, ale jako součást každodenní péče. Tvoje imunita není oddělený systém, ale propletená síť – strava, spánek, nervy, světlo, pohyb. Vitamín C je jen jedním z uzlíků v té síti. Když je silný, celá síť drží pevněji.