Do střevní kroniky psát postbiotiky
Nadýmání, plynatost, bolesti břicha, zácpy, těžkost, mírné průjmy, neustálý hlad, únava… Bývaly doby, kdy jsem si myslela, že je to normální. Ze zažívacích potíží mimo škály klasické medicíny (tedy mimo závažnější stavy jako jsou zánětlivá onemocnění střev, žaludeční vředy, Crohnova choroba či rakovina) se totiž stala norma, která relevanci střevní dysbiózy a na ní nabalené symptomy smetla nedostatkem informovanosti pod koberec.
Přitom i podle statistik z naší (o sebe krásně pečující) komunity:
- až 75 % lidí trpí nějakým druhem zažívacích problémů,
- 42 % lidí trápí nadýmání,
- 26 % plynatost,
- 18 % potravinové intolerance.
V Česku se také dlouhodobě potýkáme s vysokým výskytem rakoviny tlustého střeva – do roku 2015 jsme dokonce drželi světové prvenství. Zrovna takové prvenství se ale oslavuje jen stěží.
Všechny tyto problémy mají každopádně jednoho společného jmenovatele: nerovnováhu střevního mikrobiomu, ke které vede mnoho cestiček a ze které zase mnoho nepříjemných cestiček vychází.
Co způsobuje nerovnováhu střevního mikrobiomu?
Zejména:
- jednotvárná, průmyslově zpracovaná a nutričně chudá strava,
- užívání antibiotik, hormonální antikoncepce a jiných léků,
- toxická zátěž a alergeny,
- nedostatek slunce, rozhozené cirkadiánní rytmy a spánkový deficit,
- stres a duševní nepohoda.
Během našeho života navíc proženeme trávicím traktem přibližně 60 tun potravy (pokud nejsi od útlého mládí hrdinský biohackerčíček na dlouhých přerušovaných půstech). Ta pak formuje naše tělo i střevní mikrobiom – jedná se totiž o druh informace pro organismus, podle které se tělo dále adaptuje a spravuje.
Mikrobiom je ale ovlivňován i dalšími faktory, mezi které řadíme například výživu a stav mikrobiomu maminky během těhotenství, podmínky při porodu, stres, prostředí (včetně lidí a zvířat, se kterými trávíme hodně času), genetiku či míru užívání antibiotik v průběhu života.
Co s nerovnováhou střevního mikrobiomu můžeme [doslova] zažívat?
S dysbiózou střevního mikrobiomu souvisí i další (zdánlivě nesouvisející) obtíže – psychické problémy, kožní onemocnění, nedostatek energie, hormonální nerovnováha, bolestivý PMS, citlivost na potraviny, změny v chování a preferenci chutí, oslabená imunita, alergie či autoimunitní onemocnění, diabetes, přibývání na váze, kardiovaskulární onemocnění a zvýšený krevní tlak, rakovina, urychlené stárnutí, neurodegenerativní choroby…
Nerovnováha střevního mikrobiomu neboli dysbióza je totiž stav, při kterém je narušena rovnováha jednotlivých mikrobiálních obyvatel střeva, dochází ke změně poměru jednotlivých druhů a patogenní mikroorganismy se stávají dominantní populací ve střevním prostředí.
Jednou z nejdůležitějších strategií k překonání stavů dysbiózy a dosažení stavů eubiózy (opaku dysbiózy) je snížení stresové zátěže a navýšení konzumace funkčních, celistvých a pestrých potravin. Proč právě stres a potraviny? Hlavní roli v naší trávicí hře totiž dostala osa střevo-mozek.
Tyto dva velké ostrovy uvnitř nás jsou úzce spojeny 200–600 miliony neurony. Osa střevo-mozek představuje velice složitý systém komunikace mezi centrálním nervovým systémem (zvláště mozkem) a enterickým nervovým systémem trávicího traktu. Enterický nervový systém je samostatně činný systém trávicí trubice, který je však modifikován ostatními autonomními systémy, a to sice parasympatikem (klidovým, regeneračním, trávicím a rozmnožovacím stavem) a sympatikem (aktivním stavem pozornosti, boje či útěku).
Tato osa hraje klíčovou roli v tom, jak štěpíme a absorbujeme živiny. Pokud je prostředí ve střevním mikrobiomu v harmonii, má potenciál vyživovat, chránit naše tělo před různými patogeny a udržovat rovnováhu mezi prospěšnými a potenciálně škodlivými bakteriemi ve střevě. Pokud je tato komunikace zdravá a efektivní, pak je i odpověď na stres optimální a prospěšná. Pokud ale v rovnováze není, mohou různé stresové podněty ovlivňovat střevní funkce (a naopak). A to mnozí z nás znají na vlastní střevní sliznici…
Pokud není osa v harmonii, můžeme jíst sebelepší potraviny a dávat do sebe různé doplňky stravy, ale naše tělo si z obsažených prospěšných látek vezme buďto pouze část nebo vůbec nic.
Právě proto aktivně pracujeme se stresovou kapacitou a zároveň volíme funkční, pestré a pro mikrobiom informačně bohaté potraviny, které obsahují probiotika a prebiotika. Zatím neznámým superhrdinou jsou ale postbiotika.
Co jsou skutečná postbiotika a jakým mechanismem fungují?
Postbiotikum je tvořeno:
- neživými nebo inaktivovanými mikrobiálními buňkami,
- buněčnými frakcemi (proteiny, polysacharidy, kyselinami a peptidoglykanem odvozenými neuropeptidy),
- mikrobiálními metabolity fermentace (krátkými mastnými kyselinami, enzymy, organickými kyselinami a bakteriociny).
Postbiotika jsou odvozeninou od „biotický“, tedy vztahující se k živým organismům, a „post“, tedy po (jejich životě).
Svá střeva si můžeš představit třeba jako bohatý ekosystém deštného pralesa, který je plný rozmanitých druhů rostlin a zvířat (= jednotlivých bakterií). Ideálně v něm všichni žijí v harmonické symbióze nebo si alespoň nikdo z nich významně nevyskakuje nad ostatní. Při výrazných a dlouhodobých zásazích ale není těžké tuto symbiózu rozhodit. Takovým zásahem může být třeba stres, toxická zátěž, nepřirozená strava nebo antibiotika, kvůli kterým začnou obyvatelé pralesa strádat. Jak můžeme v tu chvíli pralesu pomoci?
- Můžeme přizvat zahradníka a jeho zvířátka (= probiotika*), kteří se budou snažit les obhospodařit. Někdy se to povede skvěle, jindy si s původními obyvateli příliš nesednou. *Probiotika jsou živé mikroorganismy, které v případě jejich dostatečné konzumace mohou poskytovat zdravotní přínosy našemu trávicímu traktu. Mají potenciál ovlivnit a udržovat rovnováhu mikrobioty ve střevě a posilovat imunitní systém.
- Můžeme zasadit nové sazenice (= prebiotika*), ze kterých mohou vyrůst nové stromy a květiny. *Prebiotika jsou nestravitelné vlákniny, které slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevě. Oproti probiotikům jsou stabilnější a mohou být v některých případech i bezpečnější. Zároveň podporují růst a aktivitu prospěšných bakterií, což přispívá k udržení zdravé mikrobioty. U nás je můžeš najít například ve formě Black Stuff.
- Můžeme pozvat moudrého učitele (= postbiotika*), tedy jakousi verzi přírodních zdrojů světla, tepla, vody a jiných biosynchronizátorů, která poskytne pralesu i jeho obyvatelům informace, jak se dostat zpět do rovnováhy, vzájemně spolu komunikovat a dlouhodobě si rovnováhu udržovat. *Postbiotika jsou metabolické produkty nebo odpadní sloučeniny vytvořené probiotiky během fermentace. Díky těmto procesům mohou přímo ovlivňovat střevní funkce (např. regulovat zánět nebo posilovat střevní bariéru) i osu střevo-mozek.
Veškeré zvolené strategie nám mohou pomoci navrátit se zpět do středu. Specificky díky postbiotikům se ale můžeme naučit se svým mikrobiomem vést rozhovor (namísto toho, abychom mu automaticky podstrkovali naše názory), což může vést nejen k rovnováze ve střevním mikrobiomu, ale i k:
- bohatšímu osídlení mikrobiomu,
- posílení střevní bariéry,
- vyšší vstřebatelnosti a tvorbě vitamínů,
- hormonální rovnováze,
- regulaci zánětu,
- podpoře imunity,
- vyrovnání hladiny cholesterolu a cukru v krvi,
- podpoře duševního zdraví skrze osu střevo-mozek,
- regeneraci pokožky a kostí,
- vyšší odolnosti vůči stresu a toxické zátěži.
Tyto vlastnosti nám ukazují, že postbiotika mohou zlepšit náš zdravotní stav, ačkoli přesné mechanismy nejsou ještě plně odkryty.
Jednou z největších výhod postbiotik je také fakt, že jsou bezpečnou alternativou k prevenci vedlejších účinků spojených s běžnými probiotiky, a to obzvláště u rizikových skupin (děti, těhotné ženy, starší populace a vážně či chronicky nemocní).
Uvědomujeme si, že éra postbiotik na své plné odhalení teprve čeká. Už teď ale na trhu najdeš pár produktů. Důvodem, proč přivádíme na svět i ta naše, je, že naprostá většina aktuálně dostupných produktů nesplňuje definici skutečných postbiotik. Jak tedy kvalitní a skutečně postbiotický produkt poznat?
Co jsou skutečná postbiotika:
- Základem výroby postbiotik je fermentační proces.
- Pochází z mikroorganismů, ale nemusí být odvozena z probiotik.
- Musí být aplikován proces k ukončení životaschopnosti buněk.
- V konečném produktu se nevyskytují životaschopné buňky nebo je jejich výskyt zanedbatelný.
- Finální postbiotikum musí obsahovat inaktivované mikrobiální buňky nebo buněčné komponenty, a to s metabolity či bez nich.
- U finálního postbiotika je prokázán zdravotní přínos pro uživatele.
- U finálního postbiotika došlo k posouzení bezpečnosti užívání.
Co skutečná postbiotika nejsou:
- Viry včetně bakteriofágů.
- Vakcíny.
- Filtráty bez buněčných složek.
- Přečištěné mikrobiální komponenty (např. proteiny, peptidy, exopolysacharidy).
- Přečištěné a izolované mikrobiální metabolity (např. organické kyseliny jako je kyselina máselná a její sůl butyrát).
Postbiotika také umí obohacovat potravinové matrice. To znamená, že mohou dát vzniknout funkčním potravinám (fermentovaným i nefermentovaným), které díky postbiotickým bioaktivním látkám získají lepší nutriční hodnotu. Postbiotika nemají přežívací vlastnost, proto s nimi můžeš i péct nebo vařit. Nicméně některé obsažené látky bílkovinné povahy (například enzymy) degradují po úpravě nad 60 °C.
Jak postbiotika užívat?
Doporučujeme ráno nalačno komukoliv od 3 let věku. Rovněž doporučujeme spíše nekombinovat s ostatními suplementy cílenými na střevní mikrobiom (především s probiotiky).
Co si z tohoto střevního vzdělávacího okénka odnést?
Pokud naše střevo funguje podobně jako bohatý ekosystém pralesa, pak jsou probiotika lidskými dělníky a jimi dovezenými živočichy, prebiotika novými sazeničkami a materiálem pro kultivaci pralesa a postbiotika samotným komunikačním proudem, prostřednictvím kterého se dorozumívají organismy mezi sebou a se svým okolím. Díky postbiotikům se tak můžeme naučit se svým mikrobiomem komunikovat a vzájemně se od sebe učit, a to bez nutnosti jej osazovat novými mikrobiálními kmeny zvenčí. S přidáním prebiotik pak ke vzdělávání a komunikaci přidáme rovnou i stavební prvky pro realizaci změn.
Zdroje:
- Mgr. Jan Kostelník, vědec a vývojář společnosti MCB lab
- Chystaná kniha Unicornverse, Veronika Allister
- Salminen, S., Collado, M. C., Endo, A., Hill, C., Lebeer, S., Quigley, E. M. M., Sanders, M. E., Shamir, R., Swann, J. R., Szajewska, H. & Vinderola, G. (2021, 4. května). The International Scientific Association of Probiotics and Prebiotics (ISAPP) consensus statement of the definition and scope of postbiotics. Springer Nature. https://www.nature.com/articles/s41575-021-00440-6
- The International Scientific Association of Probiotics and Prebiotics (n.d.). Educational infographics. https://isappscience.org/for-consumers/infographics/