PŘI NÁKUPU NAD 2500 KČ POŠTOVNÉ PO ČESKU ZDARMA

Krása vážená (rovno)váhou

Aneb krása očima molekulárního biologa

Krása a zvíře

Byť svůj vědecký zrak běžně neupírám k předpovědím horoskopů, nemohu si odpustit jistý asociační úvod, protože téma rovnováhy mě provází celým životem. Ať už je to moje znamení vah, studium molekulární biologie a fyziologie, osobní životní procesy nebo volba bakalářské práce na téma homeostázy, tedy rovnováhy v buněčných procesech. Lidsky i biologicky jsem nad krásou přemýšlela vždy spíše netradičně, často v rovině znaků a významů, a pokud tradičně, tak do největších hlubin jejích tajemství a mechanismů. Bavilo mě propojovat zdánlivě nesouvisející, a neustále si tak potvrzovat, že přímo či nepřímo může souviset vlastně všechno se vším. Stačí tomu jen dát dostatečné měřítko a dávku kreativity. Krása oka-mžiku, krása přitažlivosti, krása přirozenosti a krása detailu. Je to okouzlující a zdaleka nejen povrchní téma! 

Pokud jde o krásu fyzickou, podstatné je, že její vnímání formují základní mechanismy, jako je souboj evoluce a genetiky či tanec fyzikálních zákonů a našich smyslů. A naše smysly jsou skutečně klíčové, neboť zpívající květina z pohádky o pyšné princezně bude zcela odlišně vnímána člověkem s funkčním zrakem a člověkem slepým. Vnímání krásy je silně subjektivní, nicméně často přizpůsobované davovému názoru (strach, že budeme vyhnáni z kmene/ráje, je silný i v dnešní době, že ano?). Krásu vnímáme všemi našimi dostupnými smysly a závisí na interpretaci. Lidé vnímají vůně, barvy, zvuk, texturu či tvary, ale nevnímají třeba UV. Jak asi ‚krásu‘ hodnotí včelka nebo špaček? Vnímáme totiž to, co pro nás evolučně mělo a má význam. To, čemu jsme význam přisoudili. 

Už jsem tu zmínila ‚povrchní krásu‘ a ráda bych k tomu teď dodala důležitý biologický fakt. Náš povrch je totiž většinou to první, co ostatní organismy svými smysly vnímají. Krása povrchu má proto pro jednotlivce evolučně velký význam, a tudíž na ní my lidé často tolik lpíme. Je to logické. Oko se vyvinulo dříve než mozek, a život se tak stal vizuálním. Povrch je náš prostředek komunikace. Je to takový displej našich vnitřních procesů, našeho zdraví, reprodukčního potenciálu, životního cyklu, rovnováhy a schopností. Stejně tak je povrch v první linii ochrany, geniálně pracuje s výměnou energie s okolím a přinejmenším zdánlivě vymezuje náš osobní prostor. 

Zajímavé je, že byť jsou některé organismy průhledné či průsvitné, i tak se navenek snaží vypadat hezky, což realizují třeba symetrií vnitřních orgánů. 

Oblíbené obličeje

Velmi často se zaměřujeme na krásu pleti a symetrii obličeje. Obličej je totiž většinou to první a často i jediné, co je světu exponované, a i proto jsou naše obličeje tolik variabilní. Jsme chodícími obrazy vnitřních i vnějších světů. Jakési dynamické ornamenty (dys)harmonie, aktivně čtené okolím. Výzkum dokonce ukázal, že proporce tváře se mění v závislosti na volbě našeho povolání! Jinou tvář má pastevec a farmář, jinou prodavač. George Orwell prohlásil: “V padesáti má každý obličej, jaký si zasloužil.” Není třeba brát citát příliš doslova a pejorativně, ber ho pouze jako semínko do půdy Tvých myšlenek. Však téměř nic není v jádru chybné a všude vede cesta! Sama v sobě neseš vše, co potřebuješ. Dokonce i Tvůj vzhled a vnější znaky jsou variabilnější, než si můžeš myslet. Geny totiž sdílíme velmi podobné, jde jen o jejich ne/aktivitu, která je v průběhu života většinou plastická, tudíž je možné ji aktivně i pasivně pozměnit! 

Existují dokonce i rozdíly mezi kulturami a jejich chápáním výrazů a emocí. Například emotikony jednotlivých kontinentů a zemí mohou být totožné, ale jejich interpretace se liší. V jihovýchodní Asii se lidé při dialogu zaměřují spíše na oči, Evropan zase více pozoruje ústa. Všimla sis, že v Asii jsou emotikony velmi zaměřené na oblast očí ٩(⊙‿⊙)۶?

Synarchie symetrie

Našimi mentálními i fyzickými procesy proplouvá estetika, harmonie, metafory a symetrie. A právě u symetrie bych se na nějakou dobu ráda zastavila. 

Nejen pleť a tvar obličeje vypovídají o našem zdravotním stavu a schopnostech; dělá to tak celé tělo. Forma ukazuje funkci a tělo nemá rádo cokoliv neekonomického a nadbytečného. Krása se skrývá v naší fyziologii a anatomii, v jednoduchosti a přirozenosti tvarů i pohybů, v nejefektivnější práci s přeléváním energií těla (například při pohybu, funkcích kůže, detoxikaci, regeneraci). Však naší symetrií a anatomií byli fascinováni již staří Egypťané a Řekové nebo renesanční Leonardo da Vinci. 

V symetrii nacházíme hluboké vnitřní uspokojení a její matematicky čisté proporce se nám často promítají ve tvářích supermodelek, profesionálních sportovců, filmových hvězd i mnoha dalších společností oslavovaných lidí. Tohle je instinktivní krása vztahu formy a funkce. Zdraví je totiž závislé na způsobu života a symetrii, a symetrie naopak zase na zdraví a našem konání. Méně symetrické a ekonomické tělo s sebou může nést mnoho nevýhod a omezení v jeho funkcích. Děti s nesymetricky vyvinutou lebkou mohou později potřebovat brýle či rovnátka, suboptimálně vyvinuté dýchací cesty spolu se špatnými dechovými vzorci zase zvyšují pravděpodobnost rozvoje chronické rýmy, alergií a spánkové apnoe (při které pak nedochází k adekvátnímu okysličování mozku). Symetrie nám pomáhá žít déle, zdravěji, spokojeněji a se zdravějšími dětmi a fascinuje nás i u našich protějšků. 

Ať už zkrátka chceme, nebo ne, soudíme vnitřní svět podle jeho obalu, a je to do jisté míry v pořádku. Povrch k nám mluví a ukazuje i to skryté uvnitř, jen je tomu třeba naslouchat otevřeně a s respektem. Nenechat se svést povrchností, falešností a vnějšími maskami, které svět občas nasazuje ze strachu z nepřijetí. Protože geometrickou krásu lze nalézt všude kolem nás, v lidech i jejich duších. Ne nadarmo se v našich vnitřních vesmírech mísí světlo s temnotou. 

Aktivní kroky

Začni experimentálním pozorováním: Postav se před zrcadlo a sleduj, zda nemáš například jedno rameno výše než druhé, zda se Ti jedno nestáčí více dopředu, zda je pro Tebe náročné držet dlaně a palce vytočené směrem ven. Sundej si boty, zavři oči, stůj nehnutě 60 sekund a pozoruj, zda nepřenášíš váhu více na jednu nohu, zda se Tvá váha nepřesouvá dopředu k prstům či dozadu k patám nebo nestojíš na vnitřních stranách plosek nohou. Máš nohy namířené rovně před sebe? 

Naše děti můžeme podpořit tak, že je naučíme správnou pozici těla a dopřejeme jim častou chůzi naboso v přírodě. Nás dospělé, bez funkčního stroje času, podpoří správné cviky, snaha o přepsání chybných pohybových vzorců a spolupráce se zkušenými fyzioterapeuty a jejich pomůckami (já sama toužím po konzultaci, která by mi osvětlila, k jakému sportu se má postava hodí nejvíce, kde je její anatomie v dysbalanci a jak ji mohu podpořit). Pamatuj, že Tvé tělo se každým dnem formuje podle toho, co mu dáváš za úkol. 

Vyzkoušej hned teď tato jednoduchá cvičení, u všech volně dýchej a zkus je zařazovat pravidelně do své ranní rozcvičky:

  • Sedni si rovně na židli, uvolni bříško, podsaď pánev, rozpaž ruce v pěst a dlaněmi směrem dolů a zatlač lopatky k sobě. Nyní 30x rotuj v zápěstí na jednu i druhou stranu a to samé proveď v opačném směru s dlaněmi vzhůru. Nesnižuj rozpažení.
  • Polož si jemně pěsti na spánky s palci směrem dolů, s rovnými zády a lokty směřujícími vzhůru a do stran. 30x nech své lokty políbit se, ruce rotují včetně pěstí, které se budou po hlavě koulet směrem k čelu.
  • Klekni si na kolena, ale zadečkem a tělem stůj vzpřímeně, nesedej si. Vlož mezi kotníky a chodidla jógový bloček nebo polštář, uvolni bříško i celý vršek těla a podsaď pánev. 30x svoji cvičící pomůcku stlač směrem dovnitř. Pracuj vnitřními stehny, kotníky i chodidly.
  • Lehni si na záda, jednu nohu nech nataženou a druhou přitáhni směrem k hrudníku, s rukama v podkolení jamce. Miř prsty u nohou směrem vzhůru a uvolni všechny svaly, které k této pozici nepotřebuješ. Dýchej. Proveď 30x plnou rotaci kotníkem na jednu a pak druhou stranu. Opakuj i na druhou nohu. Nikdy nehýbej nohou v koleni.
  • Postav se zpět k zrcadlu a pozoruj, zda se Tvé držení těla nějak změnilo. Cítíš se líp, narovnanější? Symetričtější? Soustřeď se i na svůj obličej. Jak se cítíš teď, když se sama sobě díváš do tváře? Zde se, drahá ženo, zastav a zamysli, čemu přisuzuješ význam Ty. Co Tě nabíjí, uklidňuje, jak krásu vnímáš a jak jsi nejspokojenější? 

Příště, až ráno přistoupíš k zrcadlu, usměj se do něj a při ranní péči, třeba za pomoci kosmetických něžností značky Codex či Wikarska, věnuj péči svému nitru a vnější i vnitřní kráse. Nemysli na detaily, které jsou Ti trnem v oku. Řekni sama sobě, za co se máš ráda, co na sobě miluješ a jak to podporuješ. Představ si, že jsi někdo jiný, kdo Ti skládá kompliment, protože Tě skutečně VIDÍ a obdivuje; miluje. Dovol si tu lásku pocítit a důvěřovat si. 

Dokud určitý vizuální projev není nikým, včetně Tebe, vnímán a interpretován, nemá sám o sobě žádnou funkci. Vnímej sama sebe a ukazuj tak cestu i svému okolí. 

Jsi krásná, ženo.

Zdroje

(1) Teoretická biologie PřF UK, doc. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D.; Mgr. Jana Švorcová, Ph.D.

(2) APA. Greenfield, B. (2020). Boundless. Victory Belt Publishing.

Kristie

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení