Objev potenciál spermidinu - molekuly podporující zdraví a vitalitu

Zdravím, Sys! Mé jméno je Martina a v tomto článku se zaměříme na látku spermidin, která ještě není úplně známá, ale rozhodně si zaslouží pozornost! Díky svým specifickým vlastnostem působí v organismu na několika úrovních a je tak velmi cenným klenotem, který by neměl chybět ve tvé “sbírce” suplementů. Může ti pomoci nejen v ochraně buněk před oxidačním stresem a se zvýšením odolnosti vůči stresu, ale dokáže také harmonizovat hladiny hormonů v těle a nastartovat “úklid” v tvých buňkách, čímž zpomaluje proces stárnutí. Jeho prospěšných účinků na lidský organismus je ale mnohem více. Pojďme se tedy podívat na to, co umí. 😊

Nejdříve si spermidin představíme…

Spermidin je řazen mezi polyaminy, organické látky tělu vlastní, které si dokážeme sami vytvořit. Spermidin je společně s putrescinem a sperminem součástí velmi přísně regulované polyaminové metabolické dráhy, do které jsou zapojovány arginin, ornithin a methionin jako výchozí aminokyseliny (1). Velmi zjednodušeně se dá říci, že v rámci této dráhy z putrescinu vzniká spermidin, ze kterého se tvoří spermin. Spermin a spermidin byly objeveny v lidském spermatu a poprvé byly izolovány nizozemským přírodovědcem van Leeuwenhoekem. Jsou nezbytné pro reprodukci, neboť hrají důležitou roli ve spermatogenezi a oogenezi, embryogenezi a do značné míry i v porodu, laktaci a postnatálním vývoji (2). 

V čem ti může spermidin pomoc?

Polyaminy jsou sice strukturně malé molekuly, ale přesto velmi důležité látky (3, 4). Díky tomu, že mají pozitivní náboj, se mohou vázat na negativně nabité molekuly v organismu (DNA, RNA, lipidy a další) a ovlivňovat tak široké spektrum fyziologických procesů ve všech organismech (5). 

V případě spermidinu existuje celá řada procesů, které specificky moduluje a ovlivňuje. Podporuje regeneraci tkání, stabilizuje DNA a RNA, moduluje aktivitu mnoha enzymů včetně regulace procesu translace (syntézy bílkovin). Má také výrazné kardioprotektivní účinky (6), zvyšuje metabolickou funkci mitochondrií a vykazuje protizánětlivé vlastnosti (3, 5). Zabraňuje stárnutí kmenových buněk a tím celkově ovlivňuje proces stárnutí (4, 5).

To ale není všechno. To nejlepší jsme si nechali nakonec…

Jedním z nejdůležitějších účinků spermidinu je jeho schopnost vyvolat autofagii (7). Jedná se o proces buněčné recyklace a detoxikace, který umožňuje buňkám nepotřebné nebo poškozené molekuly likvidovat či je opravit a znovu využít. V podstatě uvnitř buněk dochází k úklidu a opravám, což buňky udržuje v dobré kondici, omlazuje je a prodlužuje jejich životní cyklus. Spermidin tak významně přispívá k udržení zdraví buněk a tkání, zpomaluje stárnutí, podporuje dlouhověkost a pomáhá snižovat riziko rozvoje degenerativních a chronických onemocnění. Jedním z mechanismů, kterými autofagii stimuluje, je inhibice působení několika acetyltransferáz (7), včetně hlavního inhibitoru autofagie EP300 (3, 8).

"Spermidin tak lze vnímat jako přírodní omlazující elixír pomáhající v boji proti stárnutí."

Díky svým antioxidačním účinkům dokáže neutralizovat volné radikály, které mohou poškozovat buňky a způsobovat zánět. Pomáhá tak organismus chránit před oxidačním stresem, jenž může v těle vést k rozvoji zánětlivých procesů spojených s různými chronickými nemocemi (4). Navíc se ukazuje, že antioxidační aktivita polyaminů je ještě silnější než u některých antioxidačních vitamínů (9). 

V neposlední řadě je důležité zmínit jeho účinek na hormonální nerovnováhu a plodnost u mužů i žen. Některé studie ukazují, že spermidin může ovlivňovat produkci a metabolismus hormonů. U žen může zvyšovat hladiny estradiolu a progesteronu, zlepšovat poměr estrogenu k progesteronu a významně snižovat symptomy spojené s hormonálními výkyvy (podrážděnost, změny nálad, únava) (9). Kromě toho zvyšuje odolnosti vůči stresu (1) a příznivě působí také na hladiny kortizolu, stresového hormonu, jehož zvýšená hladina může negativně ovlivňovat plodnost a vést ke spuštění řady patologií (9). Současně může skrze antioxidační účinek pomáhat také v ochraně vajíček (oocytů) před oxidačním poškozením a stárnutím (10).

A jak můžeš hladinu spermidinu v těle podpořit?  

• V první řadě stravou a podporou střevního mikrobiomu

Kromě vlastní syntézy, kdy je naše tělo schopné si spermidin vytvořit, ho můžeme přijímat také ze stravy. Ve vysokých koncentracích se vyskytuje v potravinách, jako jsou pšeničné klíčky, natto (fermentovaná sója), zrající sýry, houby shiitake, amarantové zrno, durian, květák, brokolice či zelený čaj. Ukazuje se, že je hojně zastoupen ve středomořské stravě, což může být jeden z důvodů prospěšnosti této diety pro lidské zdraví (11). 

Jen pro představu, průměrný denní příjem spermidinu ze stravy se v evropských zemích pohybuje přibližně od 10 do 15 mg. Spermidin je ale také produkován komenzálními (zdraví prospěšnými) střevními bakteriemi, přičemž může být následně resorbován buňkami střevního epitelu a distribuován krví do cílových míst (1, 5, 6). Ukazuje se tedy, že střevní mikrobiom může regulovat koncentraci tohoto polyaminu v lidském těle. Syntézu spermidinu ve střevech lze podpořit také zvýšeným příjmem potravin s obsahem argininu (esenciální aminokyselina a výchozí látka pro syntézu spermidinu), který zde působí jako prebiotikum (3). 

Bohužel hladiny polyaminů, a tedy i spermidinu, v organismu s věkem klesají (1). Ukazuje se, že výživa bohatá na spermidin významně podporuje dlouhověkost (12). Je tedy vhodné se od určitého věku (35+) zaměřit na podporu zvyšování hladin tohoto polyaminu, nejlépe z potravinových zdrojů. 

• Suplementace - další možnost, jak podpořit hladiny spermidinu v těle 

Skvělou zprávou je, že hladiny spermidinu můžeš podpořit také suplementací. My jsme pro tebe vybraly Spermidin CellImmun®, který kromě spermidinu extrahovaného ze sojových bobů obsahuje také zinek a astaxanthin izolovaný z řas. Díky této nabombené kombinaci podpoříš nejen mladistvost svých buněk, ale také imunitní systém. Astaxanthin je silný antioxidant a společně se spermidinem tak pomůže chránit tvoje buňky před oxidačním stresem. Protože spermidin je látka přirozeně se vyskytující v organismu a je součástí naší stravy, jeho suplementace je pro nás bezpečná. K případné toxicitě a narušení buněčné homeostázy by mohlo dojít až při “předávkování”, kdy by bylo dosaženo suprafyziologických koncentrací (3).

A jak je to s dávkováním???

Podle nejnovější studie (13) suplementace 15 mg/den spermidinu po dobu 5 dnů neovlivnila hladiny spermidinu nebo putrescinu, ale významně zvýšila hladiny sperminu v plazmě. Tato data naznačují, že spermidin se v organismu přeměňuje na spermin, který se pak vyskytuje v systémovém oběhu. Lze tedy předpokládat, že za řadu prospěšných účinků spermidinu (alespoň zčásti) může jeho metabolit, spermin. Dávky vyšší než 15 mg/den neměly žádný efekt. Proto pro udržení optimálních hladin spermidinu je vhodné suplementovat spermidin v nižších dávkách. 

Tak co myslíš, stojí za to ho vyzkoušet? 

Já myslím, že jednoznačně ANO. Pojď do toho se mnou a sdílej s námi efekty spermidinu na tvé tělo!

Martina

REFERENCE:

1. Polyamines in aging and disease, DOI: 10.18632/aging.100361
2. Polyamines on the Reproductive Landscape. https://doi.org/10.1210/er.2011-0012
3. Spermidine: a physiological autophagy inducer acting as an anti-aging vitamin in humans? DOI: 10.1080/15548627.2018.1530929 
4. Spermidine in health and disease. DOI: 10.1126/science.aan2788
5. Molecular Basis of the ‘Anti-Aging' Effect of Spermidine and Other Natural Polyamines - A Mini-Review. https://doi.org/10.1159/000356748
6. Cardioprotection and lifespan extension by the natural polyamine spermidine. DOI: 10.1038/nm.4222
7. Induction of autophagy by spermidine promotes longevity. DOI: 10.1038/ncb1975
8. Spermidine induces autophagy by inhibiting the acetyltransferase EP300. DOI: 10.1038/cdd.2014.215 
9. The Regulatory Effect of Biogenic Polyamines Spermine and Spermidine in Men and Women. DOI: 10.4236/ojemd.2019.93004
10. Exploration of the Antioxidant Effect of Spermidine on the Ovary and Screening and Identification of Differentially Expressed Proteins. https://doi.org/10.3390/ijms24065793
11. Dietary polyamines in Mediterranean diet and their health benefits. DOI https://doi.org/10.2147/NDS.S116151
12. Higher spermidine intake is linked to lower mortality: a prospective population-based study. https://doi.org/10.1093/ajcn/nqy102
13. High-Dose Spermidine Supplementation Does Not Increase Spermidine Levels in Blood Plasma and Saliva of Healthy Adults: A Randomized Placebo-Controlled Pharmacokinetic and Metabolomic Study. https://doi.org/10.3390/nu15081852