Alžbětu, lesní a pohybovou vílu, k nám štěstí zaválo na kemp a od té doby je mou blízkou přítelkyní a inspiruje mě svými znalostmi, zkušenosti i svým vnitřním vesmírem. Je fyzioterapeutkou, certifikovanou poradkyní pro holistickou výživu a také zakladatelkou fyzioterapeutické ordinace YASAN health s.r.o. 

V rámci odborných stáží a následné práce na klinikách prošla širokou škálou oborů, od ortopedie a traumatologie přes gynekologii a porodnictví až po tělovýchovné a sportovní lékařství, a lidské tělo ji naprosto uchvátilo. Co se mi ale na ,pracovní’ Alžbětě líbí ze všeho nejvíce je její způsob práce - znalosti o lidském těle čerpá z různých směrů, a to od nejstarších tradičních medicín až po nejmodernější postupy biohackingu. Věří totiž, že každé tělo je absolutně unikátní, a je tedy velkou výhodou znát širokou paletu možností, jak mu pomoci. Jejím cílem je proto kromě pomoci od bolesti také ukázat cestu k porozumění vlastnímu tělu a budování pěkného vztahu s ním. Za Alžbět zkrátka nejdeš jen pro tejpu na bloknutá záda, ale vždy dostaneš komplexní balíček její péče, znalostí a pozornosti.

Je mi proto obrovskou ctí na dalších řádcích představit Alžbětin svět holistické fyzioterapie prostřednictvím jejích užitečných vhledů. S chutí tedy do toho! 

Plodnost ženy zřejmě netkví pouze v odškrtávání to-do listu na hormonální rovnováhu. Jak vnímáš plodnost a zdraví ženy ty, ze svého vlastního pohledu a zkušenosti?

Plodnost a zdraví ženy vnímám úplně stejně jako všude v přírodě. Můžu to přirovnat například k ovocnému stromu. Pro to, aby se na něm vytvořil a dozrál plod, je potřeba, aby strom splnil spoustu malých i větších úkolů, prošel různými ročními obdobími. Samozřejmostí je dostatek kvalitní vody a živin do kořenů. Ale záleží také na tom, v jakém prostředí žije, kolik slunce na něj svítí, kolik stromů má kolem sebe, jestli nežije v příliš prašném prostředí… Plodnost ženy je vlastně velice podobná. Z pohledu těla a evidence-based medicíny víme mnoho. Například jaké živiny ženskému tělu dodat, aby vše fungovalo tak, jak má, jakým způsobem se věnovat pohybu, jaké hormony hrají klíčovou roli nejen v plodnosti, ale celkově zdraví ženy v jakémkoliv věku. Málo pozornosti ale věnujeme tomu, v jakém rytmu žena pracuje, jaké má partnerství, jestli se cítí v bezpečí, jestli má podporující okolí. Ale to je přece úplně stejně důležité.

Dokonce už víme více o cykličnosti a důležitosti střídání různých fází během jednoho cyklu. Stejně jako ovocný strom i žena potřebuje opravdu všechny fáze. I ty “méně populární a pomalejší”- podzim a zimu neboli luteální fázi a menstruaci. Bohužel to ne všechny ženy v dnešní výkonnostní době ví a dovolí si podle tohoto rytmu pracovat, sportovat, odpočívat. Většinou chceme být ve všem hodně lineární - hodně výkonné, neustále se zlepšovat v práci i v posilovně. Příroda je v tomhle nekompromisní, podzim a zima přijdou každý rok. Kolik žen si ale opravdu dovoluje zpomalovat, odpočívat a dobře spát každý měsíc? 

Jaké propojení vnímáš mezi plodností ženy a tvým oborem fyzioterapie? Dokáže fyzioterapie s plodností ženy pomoci?

Když za mnou přijde klientka, která má jakékoliv problémy v oblasti plodnosti (do této kategorie zahrnuji například nepravidelný menstruační cyklus, bolestivou menstruaci, gynekologická onemocnění, nemožnost otěhotnět nebo donosit miminko), rozhodně neskončíme pouze u vyšetření pánevního dna. Zajímá mě celé tělo ženy i jeho držení.

Abych to vysvětlila, celé tělo funguje jako propracovaná biomechanická síť. To znamená, že jeden segment ovlivňuje další, byť třeba vzdálený. Nejde jen o svaly a klouby. Systém, který všechny struktury v těle propojuje, nazýváme fasciálním systémem. O fasciích víme pořád ještě málo, je to relativně mladý obor, ale zdá se být jedním z nejvýznamnějších v lidském těle. Zjednodušeně můžeme říct, že fascie jsou taková kolagenová síťová pouzdra (v podstatě takové “igelitové sáčky”) na všechny struktury těla - obalují svaly, orgány, kůži, ale i nervy a cévy. Tyto “obaly” jsou pak vzájemně propojeny ve větší celky, které tvoří tvar celého těla. Bez této trojrozměrné "sítě" by se tělo okamžitě zhroutilo. 

Síť funguje tak, že pokud je v jednom místě problém, ovlivní biomechanickým tahem i vzdálenější struktury. Proto, když je problém např. v pánevním dnu, dívám se na segmenty, které ho nejvíce ovlivňují, jako jsou např. chodidla, kyčelní klouby a bránice.

Fasciální vrstvy jsou navíc bohatě zásobené nervovými zakončeními. Tato síť je velmi citlivá, podle vědců až šestkrát více než samotné svaly. Znamená to, že reagují na všechno, včetně psychického rozpoložení, tudíž i na emoce a stres. Proto si v rámci fyzioterapie všímám, jak je na tom klientka i po téhle stránce.

Jak potom s klientkou fyzioterapeuticky pracuješ? 

Na základě kvalitního vyšetření a anamnézy určíme slabší článek, na kterém potřebujeme zapracovat. V rámci fyzioterapie se zaměřuji na ošetření svalových, vazivových a fasciálních struktur, mobilizaci segmentů v blokovém postavení a optimalizaci svalového napětí. Pracuji s postavením pánve vůči hrudníku a samozřejmě i dechovým stereotypem. Cílem je vytvořit v těle co nejlepší podmínky pro plodnost ženy. Zásadní je ale jedna věc - aby žena provedené změny a celkově své tělo doopravdy uměla vnímat. Většina lidí, nejen žen, je často od vnímání vlastního těla odpojená. Jak ale chce žena ve svém těle vytvořit nový život, když ani “nezná terén”? Proto je to oblast, na které, pokud je to potřeba, pracujeme také.

Co taková bolestivá prsa; je to čistě hormonální problém, nebo sahá výčet příčin dále? Proč může bolest prsou vznikat a máš strategie, jak bolesti ulevit?

Bolest prsou je častou nepříjemností, se kterou se ženy setkávají většinou 3 dny, ale někdy i 10 dní před menstruací. Musím říct, že zrovna tahle záležitost mě trápila několik let a občas se ještě ozve, pokud předchozí měsíc neudržím balanc.

Nejde jen o bolest prsních svalů, většinou bolest vychází z receptorů v okolí prsních žláz a již zmiňovaných fascií, které v okolí prsů najdeme v několika vrstvách.

Důvodů je hned několik:

1. otok prsních žláz v důsledku hormonálních změn
2. zvýšené hladiny prostaglandinů (“zánětlivých hormonů”) před menstruací - které zvyšují průtok krve a aktivují receptory bolesti v oblasti, kde se zrovna vyskytují
3. chronicky přetížené svaly horní poloviny těla - trapézový, prsní sval, blokády v oblasti hrudníku a žeber
4. špatná velikost podprsenky - prsa mohou zvětšit svůj objem díky hormonálním změnám klidně i o jednu velikost
5. minimální pohyb paží nad úroveň ramen - dříve se více pracovalo pažemi (např. česání jablek) - nedostatečná lymfatická drenáž v podpažních uzlinách

Některé změny jsme schopné ovlivnit správným cvičením a relaxačními technikami. Tuhé fascie dokážeme uvolnit manuálními technikami, aplikací teplých obkladů. Zvýšenou zánětlivost v těle ovlivníme stravováním, popřípadě suplementací. Hodně se mi v luteální fázi osvědčilo zařazení protizánětlivého zázvoru, kurkumy, omega-3 mastných kyselin a červené řepy a také omezení cukru a zpracovaných potravin. Z doplňků stravy pak vždycky týden před menstruací zvyšuji magnesium bisglycinát, zinek bisglycinát (ideálně společně se selenem a mědí), popřípadě železo - tam mám nejradši lipozomální formu extrahovanou z lístků kari (u každé suplementace je ale vždy dobré znát předem vlastní výchozí hodnoty).

S bolestivými prsy je tedy spojena i naše postura. Co může držení těla od dětství až po dospělost ovlivňovat a dá se postura upravovat?

Jak jsem už zmínila, fascie reagují na všechny podněty v lidském těle. Mají schopnost přizpůsobit se mechanické námaze, přestavět buněčné či tkáňové struktury a zrcadlit funkční potřeby prostředí, ve kterém se nachází. Fasciální systém se tedy přizpůsobí fyziologickému, ale i patologickému terénu. Např. chronická bolest kloubu nejprve omezí pohyb tkání ve svém okolí,  mění se tak mechanické vlastnosti dané lokality. Po čase se změní celý pohybový stereotyp, který je  pak fixován vazivovou remodelací, protože fascie se danému terénu přizpůsobily. Zjednodušeně řečeno, pokud mě např. chronicky trápí močový měchýř, dojde nejdřív k ochrannému stažení svalů v jeho nejbližším okolí. Pokud to trvá delší dobu, remodelují se i fasciální vrstvy, které svaly obalují, a tím se změní postavení v oblasti pánve, kyčelních kloubů a bederní páteře. Typická pak bývá “prohnutější”  bederní páteř.

Úplně stejně dochází k remodelaci i při chronickém stresu. Stres má své typické držení těla: mírně zvednutá ramena, napětí v šíjových svalech, zakulacená záda (tělo si totiž ve stresu “chrání” své životně důležité orgány), změny v oblasti pánevního dna a hlubokých svalů kyčlí (tělo se ve stresu připravuje k “útěku” nebo “obraně”). V podstatě se z těla krásně dá číst, v jakém životním rytmu člověk žije.

Stejně tak neznámé může být pro leckoho pánevní dno. Co všechno ho ovlivňuje, jaké potíže se s ním pojí a jak se s ním dá komplexně pracovat?

Oblast pánevního dna je velice obsáhlé téma a zasloužilo by si vlastní článek.

Svalově - fasciální struktura pánevního dna přímo ovlivňuje správné fungování orgánů malé pánve (dělohy, vejcovodů a vaječníků). Fasciální síť, která obaluje svaly pánevního dna, je spojená s fasciemi vnitřních orgánů pánve a jejich nervů a cév. To znamená, že pokud je ve svalech pánevního dna nějaká dysbalance - oslabení, napětí svalových vláken, ruptura po porodu nebo jizva - ovlivňuje se přímo i prokrvení a nervové zásobení orgánu v těsné blízkosti dané lokality - tedy vaječníku, vejcovodu nebo dělohy.

Zajímavé je jeho komplexní zapojení s ostatními částmi těla. Svaly pánevního dna se synchronně aktivují spolu s bránicí, břišními svaly a hlubokými svaly okolo páteře. Všechny tyto svaly jsou součástí dechového mechanismu a při nádechu dochází k jejich automatické aktivaci. Bránice, pánevní dno a horní hrudní apertura (oblast klíčních kostí a posledních krčních obratlů) spolu se spodinou dutiny ústní vytváří přirozené, horizontálně postavené přepážky, u kterých je pro dobrou funkci nutná spolupráce ve vzájemném souladu. Porucha, která primárně nastane v jakékoliv z těchto etáží, znamená zřetězenou reakci a tím poruchu v dalších etážích. Je složitější si to představit, ale zase se vracíme k absolutní provázanosti všeho v lidském těle.

Mimo jiné se do pánevního dna vpisují i emoce a prožitky, například porod, sexuální zkušenosti nebo chronický stres.

Pokud si žena přeje pracovat cíleně v této oblasti, doporučuji vyhledat specialistu. Fyzioterapeut zaměřený na pánevní dno dokáže vyšetřit, jak fungují jednotlivé svaly, zjistí případné blokády v kloubech pánve (SI, kostrč, spodní bederní páteř), ošetřit případné jizvy a naučit ženu tuhle oblast svého těla dobře vnímat a ovládat.

Kde tě ženy (i muži) mohou najít, pokud by rády využily tvých mnohostranných zkušeností a pečujícího fyzioterapeutického umu? S kým vším a v jakých životních fázích vlastně pracuješ?

Momentálně mám vlastní ordinaci YASAN fyzioterapie v Bulovka Medical & Business centre na Praze 8. Všechny podrobnosti o tom, jak pracuji, kde mě najít a jak mě kontaktovat, jsou k dispozici na stránkách www.yasan.cz.

Mám celkem širokou škálu klientů. Nejčastěji mě vyhledávají ženy s chronickými bolestmi pohybového aparátu, které často souvisí s gynekologickými obtížemi. Tam například zmíním bolestivou menstruaci, bolesti bederní páteře nebo pánevní oblasti spojené s cystami na vaječnících, po laparoskopických operacích či císařském řezu. Dále se věnuji sportovcům i sportovkyním na různých výkonnostních úrovních, ať už po úrazu, nebo čistě preventivně ve snaze posunout výkonnost o stupínek výš.

Velmi oblíbenou část mojí klientely tvoří těhotné ženy, kdy společně pracujeme nejen na zdravém průběhu těhotenství a připravujeme tělo na porod, ale v poslední fázi těhotenství dokážeme pomoci i miminku, aby se dostalo do správné polohy na porod. 

Jakou jednu zásadní a jednoduchou věc, která tobě samotné možná otevřela oči a v mnohém pomohla, bys ženám v souvislosti s plodností a ženským zdravím doporučila?

Znát vlastní tělo a chápat, jak funguje, je pro můj život zásadní. Vnímám svoje tělo jako neuvěřitelný nástroj, díky kterému si můžu život tady vychutnat všemi smysly a opravdu ho zažít ve všech jeho krásách a hlavně v pohybu. Čím víc o něm vím, tím víc vidím, kolika věcem nerozumím. A z toho plyne to uvědomění. Naše tělo je moudřejší, než myslíme, a opravdu je tady proto, aby nám v životě pomáhalo a přinášelo radost a potěšení; je to geniální zařízení. Není tu proto, aby nás obtěžovalo a my s ním bojovaly. Tohle pochopení mi moc pomohlo změnit úhel pohledu. Místo toho, abych na svém těle neustále hledala nedostatky a snažila se ho vylepšit, víc oceňuji a s pokorou poslouchám, co se mi tělo snaží říct. A rozhodně neříkám, že se mi to vždycky daří. 🙂 Proto bych moc přála všem ženám, aby vnímaly krásu a moudrost vlastního těla, nesnažily se ho “přechytračit” a spíš s ním (s láskou) spolupracovaly.

Tak co, jsi z této ochutnávky Alžbětina vesmíru nadšená jako já a toužíš z jejích vědomostí i zkušeností ochutnat víc? Do hloubek pánevního dna se spolu vydáváme i v Systers Akademii, neváhej ale vyhledat i Alžbětiny fyzioterapeutické služby. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že nebudeš zklamaná. 

S láskou a klidem

Kristie

Martina FruFru je žena zářící energií a ženskou silou. Úsměvy rozdává všude, kam její vypracované lýtko došlápne! Jednoho dne se proto stalo, že došláplo i na biohackerskou půdu přímo pod nohama týmu Systers, slovo dalo slovo a nám bylo jasné, že jedním rozhovorem to neskončí. 

Martina působí jako trenérka a silovému a kondičnímu tréninku se věnuje už šestým rokem. Na začátku své trenérské praxe narážela na to, že se specifika tréninku žen omezují jen na „shazování nadbytečných kil“ – a tak se rozhodla to změnit. Nyní spolupracuje se ženami v různých věkových kategoriích a životních fázích a situacích, a tak může ve své praxi reflektovat témata cykličnosti, poporodního cvičení, perimenopauzy a menopauzy. Na pohyb se dívá celostně v kontextu zdraví a celého života. To ji dovedlo k psychoterapeutickému výcviku v biosyntéze, kde zúročuje své původní vzdělání v andragogice a sociální práci. Ráda o sobě říká, že pomáhá ženám být silnější v gymu i v životě. Je pro ni důležitý přesah tréninku do každodenního života a propojení těla a mysli v holistickém přístupu ke zdraví.

Už teď ti zkrátka musí být jasné, proč jsme si ji tolik oblíbily, přizvaly ji do Systers Space na přednášení o jejích oblíbených tématech a ponořily se s ní do prvního (a zcela jistě ne posledního) oficiálního rozhovoru, díky kterému můžeš dnes Marti esenci okusit i ty.

Jak ses dostala k trénování žen? A co nejvíce charakterizuje tvůj přístup k pohybu?

Před šesti lety mě začalo štvát, že nemám moc síly a často mě bolí záda, a tak jsem se dostala k silovému a funkčnímu tréninku. V mém “domácím” gymu Funkční trénink jsem po pár letech dostala možnost stát se trenérkou, což jsem se ctí přijala a pustila jsem se do patřičných kurzů a certifikací. Hned na prvním z nich jsem ale zjistila, že mainstreamový přístup k cvičení žen je stále veden mottem "shodit pár kilo do plavek", což mi přišlo hodně omezené a vadilo mi to. Vrhla jsem se proto po hlavě do zkoumání ženského těla a zdraví - hlavně v souvislosti s cykličností a ideálních stylů tréninku. Dnes s radostí učím ženy být silnější a hlavně spokojenější ve svém těle.

Pohyb vnímám jako propojení mysli, emocí a těla. Skrz pohyb od všech tří složek dostávám zpětnou vazbu, co mě kde trápí, nebo naopak, kde mám síly dost. Díky téhle komunikaci se cítím zdravější nejen na těle, ale i na duchu.

Jaké nejčastější chyby vidíš u svých klientek?

Neoznačila bych to za chybu, ale překvapuje mě, jak časté je opomíjení odpočinku a času na zotavení. Spousta žen pořád jede na 110 %, v práci, v rodině, ve vztazích – a když už se pustí do tréninku, jdou do toho se stejnou vervou. Když mají po nějaké době pocit, že dělají všechno správně a nevidí výsledky, ptají se, co můžou ještě přidat. Přihodit zátěž, přidat další trénink v týdnu, začít běhat… Nejčastěji ale potřebují přidat na regeneraci.

Moje rada je pak o udržování rovnováhy – stresu a klidu, výkonu a odpočinku, tréninku a regenerace. Když přihodíte na jedné straně, druhá musí následovat.

S tím souvisí i respekt k vlastnímu tělu a prožívání. Nejen maminky jsou naučené svoje potřeby upozaďovat, a tak je občas gym prvním místem, kde se učíme svoje tělo vnímat a poslouchat, respektovat svoje možnosti.

Dává smysl přistupovat ke sportu a pohybu obecně různě během jednotlivých období ženského života (puberta, plodné období, těhotenství, menopauza...)?

Určitě. Každé z těchto období přináší specifické fyziologické změny, které je důležité v tréninku zohlednit. Může to být vodítkem pro jeho větší efektivitu a bezpečnost, ale nemělo by se to stát dogmatem. Typickým příkladem je cvičení v těhotenství – těší mě, že se od zákazu zvedat těžké věci posouváme ke zhodnocení individuální situace, schopností a zdravotního stavu dané ženy. Stále opomíjenou oblastí je trénink v době kolem menopauzy, který má ale také spoustu specifik, jak vím nejen od své maminky, ale i od svých dalších klientek.

A jak je to s fázemi menstruačního cyklu? Může žena pozorovat nějaké změny, pokud si tréninkový plán sestaví podle něj?

Hlavně v poslední době jde o hodně diskutované téma, nutno ale dodat, že stále dost neprobádané a relativně nové. Vzniká tak nesoulad mezi pravidelnou zkušeností většiny žen a tím, že v současné době neexistuje dostatečně komplexní a kvalitní vědecká studie, která by potvrzovala vliv fází menstruačního cyklu na fyzickou výkonnost. Absence vědeckých podkladů ale neznamená, že na individuální úrovni rozdíly ve výkonu, síle a chuti trénovat nepociťujeme.

Tréninkový plán s respektem k cykličnosti neznamená jeden univerzální návod pro všechny, může zahrnovat různé aktivity a důraz na specifické cviky podle fáze cyklu. Beru ho jako jeden z dílků skládačky života v souladu s cykličností, který přispívá k hormonální rovnováze – u mě a mých klientek patří mezi nejčastější přínosy zmírnění příznaků PMS, stabilnější a vyšší úroveň energie a, jak ráda říkám, hodnější menstruace.

Pokud ženy žádné rozdíly v dispozicích k tréninku v rámci cyklu nepociťují, nemusí tématu věnovat moc pozornosti. Přesto každé ženě doporučuji ve dnech kolem začátku menstruace zpomalit.

Jaký druh pohybu bys ženám doporučila v kontextu dlouhověkosti?

Základním kamenem je (nepřekvapivě) silový trénink. Jsem ráda, že je o něj čím dál tím větší zájem, přeju si totiž, aby se ženy vlastní síly nebály. V kontextu dlouhověkosti přináší benefity zejména v udržení či nárůstu svalové hmoty a hustoty kostí, což je zvlášť pro ženy důležité – s menopauzou totiž přichází i zvýšené riziko výskytu osteoporózy (řídnutí kostí). Téměř polovina žen po padesátce utrpí během života zlomeninu právě v důsledku osteoporózy.

Ani síla nás ale sama o sobě nespasí. Vhodná kombinace s kondičním tréninkem přispěje ke kardiovaskulárnímu zdraví a vynechat nelze ani důraz na mobilitu a flexibilitu. Zejména u žen po padesátce v tréninku zdůrazňuju cviky, které imitují pohyb v reálném životě – zvednout břemeno ze země a přemístit ho, natáhnout se do výšky, dřepnout si, zvednout ze země sebe sama. Specifickou oblastí je pak nácvik pádů.

Máš nějaké tipy, jak mohou ženy samy na sobě poznat, že jejich aktuální trénink pro ně není vhodný?

Nejčastěji to jsou symptomy spojené s nepřiměřenou zátěží – přetrvávající vyčerpání, svalová horečka, bolestivost kloubů, změny v menstruačním cyklu, změny nálad a spánku. Zejména v začátcích je fajn mít na paměti, že se šlachy a vazy adaptují na zátěž pomaleji než svaly, a zatěžovat je postupně. Na druhou stranu, pracovat je třeba i s adaptací organismu na zátěž.

Jaký je tvůj názor na ranní cvičení nalačno pro ženy v reproduktivním věku? Na toto téma existuje mnoho rozdílných názorů.

Záleží na typu cvičení a stanovených cílech. Cvičení nízké intenzity (jóga, procházka) je zdravé nalačno i po snídani. V souvislosti se cvičením nalačno se mluvilo zejména o benefitu většího spalování tuků při vysoce intenzivním kardio tréninku. Z hlediska ženského hormonálního zdraví je to ale problematické. Ráno míváme přirozeně vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu, a zatížíme-li svoje tělo intenzivním tréninkem nalačno, stoupne ještě více (a zvlášť, pokud snídáte jen kávu). 

A pak záleží na četnosti – když jednou za měsíc nestihnete snídani, o nic nejde. Dokonce i pokud začínáte aktivně trénovat, během prvních měsíců budou benefity cvičení převažovat. V dlouhodobém hledisku pak ale chronicky zvýšený kortizol nejen komplikuje hubnutí, ale hlavně vede k hormonální nerovnováze i na úrovni estrogenů a progesteronu. A za to ta vynechaná snídaně nestojí. V reálném světě pak hledáme variantu snídaně, která nám dodá potřebné palivo pro trénink, ale zároveň ji stihneme připravit, strávit a ještě přijít včas.

Ne všechny ženy jsou přirozeně zapálené do pohybu, případně je pro ně těžké najít si čas. Máš nějaké rady, jak najít motivaci?

Ani já sama jsem dřív nebyla moc sportovní typ. V začátcích mi pomohly hlavně dva faktory – lidi a pravidelnost. Aspoň trochu znát lidi, které v gymu, posilovně nebo studiu potkáváte, obrovsky pomáhá překonat první nejistoty a pocit, že sem nepatřím. Vyražte s kamarádkou, pozdravte lidi na recepci, popovídejte si s někým v šatně. Dělá to divy. Důležitým člověkem je i vaše trenérka nebo trenér. Neopomíjejte vliv toho, jak si rozumíte; přeci jen s nimi budete trávit dvě i tři hodiny týdně.

Nalezená motivace vám pak vyhraje prvních pár týdnů, dlouhodobě ale potřebujete konzistenci. Tady pomáhá pravidelnost – víte, že cvičíte v pondělí a středu v osm ráno, máte to v kalendáři, nemusíte nad tím přemýšlet, nemusíte to každý týden znovu plánovat.

A ještě dodám, najděte si pohyb nebo sport pro sebe. Může to být silový trénink, ale i jóga, tanec, běh, akrobacie, bojovky… Zkoušejte, hledejte, buďte trpělivé. Je z čeho vybírat.

Kdybys mohla ženám doporučit jednu věc, jeden malý hack, který mohou jednoduše zařadit do svého dne a zlepší jim život, co by to bylo?

Dopřát si čas se zastavit, stát vzpřímeně a pořádně se nadechnout.

Takže, drahá Sys, ať jsi, kde jsi, dopřej si po vzoru Martiny náležitou pozornost: 

[ Zastav se, napřim se a vdechni sílu Systershoodu plným douškem (nebo spíš pořádným duchem) 🤍. ]

PS: Pokud Tě zajímá Martiny cesta, nakouknout můžeš třeba pomocí jejího nstagramu @martifrufru

aneb „nebojte se másla“

Ženy z naší komunity nám často posílají dotazy ohledně plodnosti, těhotenství či kojení a stravy. Přizvaly jsme proto k rozhovoru specialistku, která je pro tato témata jednou z nejpovolanějších. Je totiž výživovou poradkyní a mladou maminkou, která plní své sociální sítě barevnými recepty plnými tradičních, vysoce nutričních ingrediencí.

Jmenuje se Olivie Svoboda a věří, že pečovat o sebe a svoje děti dobrým jídlem, je jedna z nejhezčích rodinných tradic. Strava má kouzelnou sílu, ale k výživě člověka patří i blízkost, důvěra a komunita, která se při vytváření rodiny formuje. Tyto tradice potřebujeme ze všeho nejvíc a právě Olivie si je ze srdce přeje budovat a podporovat. 

Její doporučení se opírají o tradiční kulturu, celostní pohled na zdraví, nejnovější výzkumy a neodmyslitelně i o vlastní zkušenosti. Spoléhá se při tom především na opravdové jídlo, které vnímá jako ten nejlepší přirozený zdroj živin a energie pro tělo i hlavu. Zároveň zůstává nohama na zemi a uvědomuje si všechny okolnosti spojené s rodičovstvím, jako jsou nedostatek času, energie nebo peněz. 

Olivie vlastní zkušenosti nadšence doplnila o certifikaci v programu Oh Baby School of Holistic Nutrition (dřív Oh Baby Academy). Škola prosazuje zdraví ženského těla především na základě přirozené výživy a celostní péče v oblasti plodnosti a výživy během těhotenství, porodu, kojení a růstu dětí. Přesně na tato témata jsme proto Olivii vyzpovídaly, a to včetně otázek na nejčastější mýty v těhotenství a důležitost bílkovin, jater či másla. 

Trneš hlady po odpovědích? No tak tedy s chutí do čtení! 

Živíš se jako výživový poradce pro maminky a děti. Jak ses k tomuto poslání dostala a proč ti konkrétně tento směr dává smysl?

Téma dobrého jídla a jeho účinků na zdraví mě fascinuje dlouhou dobu, ale nápad věnovat se mu profesně přišel s mým těhotenstvím a narozením syna. Chyběl mi v Česku někdo, kdo se komplexně věnuje konkrétně výživě maminek a dětí z celostního úhlu pohledu. Moje vlastní potřeby a zkušenosti tak přerostly v touhu sdílet to s komunitou, která tuhle podporu taky hledá, potřebuje a věří v kouzlo stravy. Kamarádka mi doporučila Oh Baby School of Holistic Nutrition a tam to zajiskřilo na první dobrou. O škole, o její jedinečnosti a inovativním přístupu si můžete podrobněji přečíst na mém webu.

Smysl vidím především v tom, jak to funguje. Vyživovat sebe a svoji rodinu se opravdu vrací tím nejlepším možným způsobem. Od detailů jako je nemít nafouklé bříško, až po množství energie, silnější imunitu, lepší spánek, lepší náladu, čistější hlavu... Tohle všechno a mnohem víc můžou naše volby na talíři ovlivnit. Znát svoje tělo, naslouchat mu, přijmout ho a umět tento zdravý základ předat našim dětem je pro mě definice pokladu.

S jakými otázkami se na tebe tvé klientky nejčastěji obrací?

Vzhledem k tomu, jak intenzivní a citlivé je období založení rodiny, jsou to často obavy. Ať už jde o syrové žloutky v těhotenství nebo jestli miminko dostatečně jí a mnoho dalších. Všichni to chceme dělat nejlíp a všichni vnímáme určitou míru tlaku, ať už z venku nebo od nás samotných. Chápu to a jsme v tom spolu. Vím, že být rodič je jedinečná zodpovědnost a koktejl emocí. Konzultace jsou tak z velké části psychologický rozhovor na téma sebedůvěry a uklidnění.

Jaký význam má strava a její kvalita v období, kdy žena teprve plánuje otěhotnět? Měly by nějaké úpravy v jídelníčku dělat jen ženy nebo se to týká i mužů?

Barevné a pečující jídlo, které je na míru vyvážené našim potřebám a nabité živinami, může jednoznačně ovlivnit i šanci na otěhotnění a průběh těhotenství. Ráda bych ale zmínila i období dospívání ženy, které obecně celkem podceňujeme a přitom je neméně důležité.

Křehké a zároveň bouřlivé období, kdy dozrávají reprodukční orgány a v těle probíhá velké množství hormonálních změn vyžaduje velkou dávku péče a živin. Puberta je ale paradoxně většinou obdobím, kdy jídelníček je to poslední, co chtějí dívky řešit a jenom je to otravuje. Měla jsem to stejně. V tak mladém věku nám toho tělo sice hodně odpustí ale sama teď vím, že se to většinou nějak projeví v budoucnu a často právě v těhotenství. Jen samotný vztah k jídlu a ke svému vlastnímu tělu je téma většiny z nás. Rozhodně nechci, abyste se začaly proklínat za všechny Snickersky a kyblíky hranolek z teen odobí. Spíš chci manifestovat, že čím dřív začne žena naslouchat signálům těla a čím pevnější a zdravější tyhle pilíře jsou před samotným otěhotněním, tím hladší a veselejší je i samotné těhotenství a třeba i průběh porodu a šestinedělí.

Když se o dobré jídlo a jeho výživovou hodnotu zajímá i muž, je to vždy výhra. Především proto, že ve dvou se to lépe táhne.

Co se potom ve výživě mění během samotného těhotenství? Na jaké nutrienty by se těhotné ženy měly nejvíce zaměřovat? A napadá tě z vlastních poznatků něco, čemu by se měly naopak vyhýbat?

Tohle je velmi individuální téma, které závisí na spoustě faktorech. Co člověk, to jiná genetika, metabolismus, zdravotní stav, chutě, preference nebo životní tempo. Obecně ale platí, že vždy, když něco (v tomhle případě někdo:-)) roste, je potřeba stavební materiál. Což je ve světě jídla hlavně protein. Příjem bílkovin by měl být v období těhotenství obecně vyšší, než před ním.

Co se vitamínů a minerálů týče, jde o široké spektrum potřeb a pro každého může znamenat jiné živiny. Obecně nám ženám ale nejvice chybí železo, hořčík a celoplošně vitamin D3.

Železo transportuje kyslík do celého našeho těla, napřímo ovlivňuje energii i psychickou rovnováhu. Jeho nedostatek je například úzce spojován s poporodními depresemi, takže především vegetariánkám a vegankám doporučuju si hladinu tohoto minerálu pohlídat.

Hořčík je zase skvělým společníkem při spoustě těhotenských komplikacích jako jsou křeče v nohou, špatný spánek, bolesti hlavy nebo nevolnost.

D3ka je důležitým vitamínem pro sílu imunitního systému a ten je potřeba hýčkat během těhotenství dvakrát tolik. Ale jak říkám, může se to opravdu hodně lišit a raději bych to tím pádem nechala na osobní konzultaci, kde to zhodnotíme na základě jídelníčku nebo případně krevních testů.

Obecně doporučuji zaměřit se na opravdové potraviny a zamyslet se nad konzumací těch vysoce zpracovaných. Dát přednost jídlu, které je ve své přirozené podobě nebo potřebuje minimum úprav. Vyhnout se potravinám, pro jejichž výrobu bylo zapotřebí spousta komplikovaných, až ničivých, procesů. Těmi jsou například rafinované oleje, trans tuky, rafinovaná nebo umělá sladidla a samozřejmě různá dochucovadla, konzervanty etc.

Je to trochu cheesy, ale vyhýbejme se především výčitkám. Užít si každé sousto máslového croissantu s vanilkovým krémem je mnohem lepší scénář pro tělo i hlavu, než si to ještě dva dny vyčítat.

Jsou nějaké mýty ohledně těhotenské výživy, které musíš často svým klientkám vyvracet?

Velmi často mluvíme o reálném nebezpečí vs. blahodárných benefitech konzumace syrových vaječných žloutků, nebo o riziku toxicity vitaminu A v játrech. Vajíčka od slepic, které běhají na trávě a denním světle, jsou podle mě dokonalou superpotravinou. Takové žloutky můžeme považovat za skvělý zdroj bílkovin, blahodárných tuků včetně omega 3 mastných kyselin a nabitého množství vitamínů důležitých pro správný růst a vývoj miminka jako je vitamin A, cholin nebo vitamin D3. Podle čísel je riziko salmonely z vajíčka naměkko výrazně nižší, než třeba možnost nákazy patogenními bakteriemi ze špatně uchovávané krájené listové zeleniny nebo klíčků. Tím nechci říct, že se mají maminky bát špenátu! Spíš srovnat nějaká fakta a podpořit rozumné zvážení benefitů vs. rizik, spojit je s intuicí a dle toho se rozhodovat.

Často se setkávám taky s vystrašenými klientkami, které přestanou brát prenatální multivitamin, protože jim bylo pohroženo, že jejich miminko bude při porodu moc velké, nebo bude ze všech těch vitamínů rozmazlené, když přijde na svět. K tomu můžu říct jen to, že je to opravdu blbost.

Co radíš svým klientkám na těhotenské chutě? A proč vlastně vznikají? Existuje na ně vůbec nějaký univerzálně platný hack? 

Svědomitě jim propadnout. Těhotenské chutě, stejně jako nechutě jsou tak charakteristickým rysem většiny těhotenství, až mi přijde nepřirozené se jim bránit. Všechno má samozřejmě svoje hranice, proto říkám “svědomitě”. Moderní věda zatím nemá žádné definitivní odpovědi na to, proč vznikají. Jsou to spíš takové domněnky nebo legendy tradičních kultur. Někdo tvrdí, že jde o ochranu maminky a plodu, o uspokojení potřeb rostoucího miminka nebo třeba o doplňování živin ztracených během těhotenských nevolností nebo zvracení. Mně osobně nejvíc fungovalo svoje chutě uspokojovat, ale nezapomínat na výživovou hodnotu během dne. Rozhodně ale nemá cenu se v tomto období přemlouvat do jídla, které vám nevoní a nechutná.

Jaký je tvůj pohled na doplňky stravy v těhotenství? A co během kojení?

Je podle mě senzace, že na našem trhu existuje už spousta čistých a kvalitních doplňků stravy, na které se můžeme bezpečně spolehnout. V těhotenství je to dobrý způsob, jak si krýt svá vitamínová záda právě i třeba během prvního trimestru, kdy mají většinou maminky chutě jako na horské dráze.

Vnímám, že rychlost dnešní doby si o tenhle živinový boost říká. Moc by se mi líbilo, kdyby bylo možné přijmout všechno ze stravy. Realita je ale taková, že zemědělství prošlo za ty roky velkou transformací a procesy přípravy jídla se hodně zjednodušily. Výsledkem jsou potraviny, které často nemají tak bohaté a široké spektrum živin, jaké mívaly kdysi. Tím nejdůležitějším startovním bodem je pro mě jednoznačně opravdové jídlo, ale kvalitní doplňky stravy vnímám jako určitý vývoj ve výživě, který dává z mnoha důvodů smysl.

Zároveň je důležité zůstat nohama na zemi a slepě tomu trendu nepropadnout. Moc doporučuji poradit se se specialistou a vybrat doplňky stravy a jejich dávky na míru vašim potřebám. Jediné jednotné pravidlo, co se doplňků stravy týče, je pro mě čistota ingrediencí.

Kromě výživy během těhotenství a šestinedělí se věnuješ i výživě dětí. Co všechno může první dětská strava a to, jak k ní rodič přistoupí, ovlivnit? Všímáš si někde ve výživě dnešních malých dětí zásadních nedostatků?

Myslím, že máme neopakovatelnou příležitost ovlivnit vztah našeho dítěte k jídlu. A nejde jen o to, jak pestré budou jeho chutě v budoucnu. Předat mu můžeme i zodpovědnost k jídlu, ke stolování a ke svému vlastnímu tělu a zdraví. Barvy, textury, vůně, chutě a živiny jsou samozřejmě důležité, ale stejně tak naše emoce. Umět dát dětem dostatek času, než budou vůbec připraveny (především jejich střeva) na první sousta. Dát jim prostor na jejich vlastní tempo, prostor na to objevovat a ušpinit se u toho, naprosto respektovat signály sytosti, hladu nebo nechuti a důvěřovat jim. To jsou podle mě základní kameny, za jejichž položení neseme jako rodiče zodpovědnost.

Pro mě je největším nedostatkem to, co je považováno za dětskou stravu. Marketing na obalech vs. složení je pro mě někdy až strašidelně nefér. Naštěstí se už začínají maminky otáčet zády k regálům plných doslova mrtvých “jídel” a svačinek pro děti. Stále ale vnímám jako neuvěřitelnou neplechu jídelníčky ve školkách, školách a nemocnicích.

Ráda do jídelníčku svého synka zařazuješ i méně obvyklé ingredience jako jsou třeba zvířecí vnitřnosti. Proč jsou prospěšné a jak děti obvykle zvládají jejich chuť?

Zvířecí vnitřnosti jsou jednou z nejdostupnějších superpotravin u nás. Je důležité dbát na kvalitu, ale ani půl kila jater z bio chovu nezatíží peněženku tak, jako třeba dětské multivitamíny plné syntetických vitamínů a látek. Konkrétně játra jsou jedním z nejlépe vstřebatelných zdrojů naprosto klíčových živin pro správný růst a vývoj dětí jako je železo nebo vitamin A. Těžko bychom hledali konkurenta.

Čím dřív děťátku představíte široké spektrum chutí, barev a konzistencí, tím dobrodružnější jedlík z něj bude. A rozhodně není pravidlem, že to, co nám nevoní, nebude lahůdkou pro někoho jiného (i když v žilách nosí naši krev).

Nebojte se děťátkům nabídnout játra buď ve formě BLW* - opečené na pánvi (třeba na kvalitním kokosovém oleji) a rozkrájené na bezpečné tvary, nebo je uchovávejte v mrazáku a strouhané mixujte do různých zeleninových pyré. Skvělou a praktickou volbou jsou i lyofilizovaná játra v kapslích. Kapsli můžete vysypat do hotového pyré nebo s ní posypat třeba kousek měkké pečené mrkve pro BLW. Já osobně ráda používám lyo játra do vaječných omelet pro syna.

*BLW (Baby-Led Weaning) je způsob představování prvních jídel miminku. Dítěti jsou nabízeny kousky zeleniny, ovoce, masa v bezpečném tvaru a konzistenci tak, aby se samo rozhodlo, zda je chce prozkoumat, ochutnat nebo sníst. Podporuje to důvěru dětí k jídlu, kdy na rozdíl od pyré vidí tvary, barvy, konzistence a spojují je s konkrétní chutí. 

Tvůj instagram je plný barevných domácích jídel pro maminky i děti. Pro mnohé rodiče ale může být náročné vtěsnat každodenní přípravu kvalitního domácího jídla do svých nabitých životů. Co doporučuješ v takových případech?

Myslet na všechny ty ostatní věci, které zvládáte líp než já. Čas ani energie není nafukovací a já dávám často přednost dobré teplé večeři před čistou předsíní nebo vyleštěným zrcadlem v koupelně. Chci aby mě rodiče vnímali jen jako něžnou inspiraci a vzali si přesně to, na co mají prostor, co jim pomůže a uleví. Každý máme svoje tempo a priority a ty si musíme chránit. Taky v tom často plavu, honím čas a nadávám, že pořád jenom vařím. Na druhou stranu je to zároveň moje práce a mým cílem je přijít na co nejvíc způsobů, jak si to zjednodušit a tyhle triky předávat rodinám. Jsem pořád v procesu. Teď už vím, že se opravdu vyplácí vařit ve velkých dávkách a co nesníme, schovávat v mrazáku. A nebo si říct o pomoc.

Kdybys mohla ženám poradit jednu maličkost, nějaký jednoduchý hack, který tobě osobně zlepšil život a dá se udělat ještě dnes, co by to bylo?

Nebát se másla a užívat si ho.

Máslo považuju za hojivé jídlo pro hlavu i tělo. Kór takové, které pochází od volně se pasoucích krav. (To z nepasterované smetany, nebo třeba tzv. “spring butter” je ještě vyšší liga, ale taky o to hůř dostupné.)

Studie už dlouhou dobu vyvracejí strach ze saturovaných tuků a naopak podporují jejich blahodárnost pro tělo a konkrétně i kardiovaskulárního zdraví. Zdravé tuky z kvalitních zdrojů jsou nejen dlouhodobým zdrojem energie, ale slouží taky jako ochrana našich vnitřních orgánů, pomáhají nám vstřebávat důležité vitamíny rozpustné v tucích nebo vyrovnávat hormonalní hladinu a dokonce zpomalují vstřebávání cukrů.

Kvalitní máslo může být zdrojem úžasných živin jako je třeba vitamin A, vitamin K2 a D. Jasně, pořád platí všeho s mírou, ale másla vždycky o něco víc ;-))).

Děkujeme, že ses námi podělila o cenné zkušenosti, které mohou pomoci i dalším ženám. 

A náš Systers tip na závěr? Pokud v sobě nosíš malého človíčka a nejsi si jistá, jestli svému tělu dopřáváš dostatek potřebných látek, zkus zařadit Vitamínový a minerální komplex pro těhotenství od Wild Nutrition, který si ženy velmi chválí. S komplexnějšími dotazy se můžeš obrátit přímo na Olivii.

Pro dnešek už ale jen něco hřejivého do bříška, vytrávit a sladce spát. 

S láskou,

Olivie a Systers

Jméno Bé Hà Nguyen se sice možná překládá jako Malá Míša, ale ve své profesi je Bé Hà velkou významnou influencerkou. V jejím životě ovšem nebylo vždy všechno jen růžové a prošla si i velmi náročným obdobím, kdy se potýkala s autoimunitním ekzémem celého těla. Ten ovlivňoval nejen její pokožku, ale také trávení, kvalitu vlasů, emoce a duševní zdraví. 

Roky útrap a často nefunkčních strategií ji navedly k holistickém přístupu k ekzému i celkovému fyzickému a psychickému zdraví. Ekzém dokázala zkrotit a o své cestě velmi otevřeně a přátelsky mluví ve svém podcastu Malá. Jelikož ví, že s autoimunitními, kožními a trávicími, ale i jinými problémy se stejnými příčinami, se potýká mnoho dalších lidí, své zkušenosti si nenechává pro sebe a tuto touhu pomoci ráda sdílela i prostřednictvím Systers.bio - v rozhovoru se mnou, Kristie. 

Poznaly jsme se na Systers kempu a máme společného více, než se na první pohled může zdát. Jelikož jsem ovšem Bé Hu předem neznala, měla jsem tu výjimečnou možnost seznámit se s Bé Hou jako člověkem a ne jako známou osobností. Zajímá tě, jak na mě působila? Jako velmi zářivá a přátelská osobnost, se spoustou pokory i pečující energie. Sečteno podtrženo - ohromně příjemně!

Mé pozitivní pocity ze seznámení i následného rozhovoru by vydaly na vlastní článek. Teď ale dost představování, zvu tě na tvé seznámení s Bé Hou.

Jsi velmi inspirativní, přátelská a věřím, že tvůj diář někdy může praskat ve švech. Čím to, že se tvá cesta protnula právě s projektem Systers?

Pamatuji si, že jsem na vás narazila v podcastu Nastav dUŠI, kde byla zakladatelka Systers Verča hostem na téma ženského biohackingu. Doposlouchala jsem ho úplně celý. 

Strašně mě zaujalo, jak se koukáte na to, že ženské tělo funguje jinak než to mužské a že spousta studií je dělaná na mužích. A že když ženy přistupují k nějakým lifestylovým nebo stravovacím změnám, tak je zapotřebí brát v potaz jejich hormonální stránku a podobně. Našla jsem si potom Veru i celé Systers a zjistila jsem, že za měsíc je Systers kemp. Trochu mě znervóznilo, jestli tam mám, nebo nemám jet, protože se stydím a nikoho tam nebudu znát. Nakonec jsem si ale řekla, “ty jo, jdu do toho,” a bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí minulého roku, protože mě to nakoplo v mnoha směrech a bylo to velmi edukační a zároveň zábavné. Z kempu jsem si odnesla daleko víc, než jsem vůbec očekávala. Byl skvělý a doporučuji ho dál.

Tohle bylo moje první prolnutí se Systers a doteď zůstalo v mém životě. Jelikož používám vaše suplementy a sleduji vás, jste neustále součástí mého života.

Ve svém podcastu zmiňuješ, že jsi trpěla ekzémem. Kdy a jak se u tebe začal projevovat a čím si myslíš, že byl způsobený? 

Poprvé mi ekzém začal v pubertě, ale bylo to hodně mírné a spojené s pylovou sezónou. Vždy jsem si myslela, že to bylo pylem a zároveň obdobím puberty a hormonálními změnami. Mnoho let jsem pak měla klid a hodně se to začalo projevovat  až dva roky zpátky, což bylo i moje nejvíc stresující období vůbec. 

Já si myslím, že jsem byla už velmi dlouho v chronickém stresu, který pramenil z mé práce. Na internetu totiž působím už poměrně dlouho a jediné, co mě v tu dobu naplňovalo, byla právě práce. Veškerý ten stres jsem si ani neuvědomovala, protože jsem si myslela, že je to normální. Před dvěma roky ale situace vyeskalovala. Tělo už bylo unavené a nezvládalo ten nápor, ale já jsem na sebe byla velmi tvrdá, stále jsem si přidávala a zároveň se pranýřovala za to, že nejsem dostatečně akční a produktivní. No a pak se to začalo sypat. 

Měla jsem v tu dobu i spoustu zásadních životních změn, a to tělo úplně odepsalo. Pak to šlo vše hrozně z kopce a dospělo to do stavu, že jsem nemohla skoro nic jíst, aniž bych na to reagovala. Následně se přidaly bolesti, neschopnost spát a různé zdravotní komplikace. A to byl právě ten stav, kdy jsem si řekla, že je zapotřebí něco změnit. A začala jsem hledat odpověď, jak na to.

Je vidět, že máš takto zpětně počátky svých potíží krásně zmapovány a poskytují ti mnoho vodítek, kterými se můžeš řídit dále do života. 
Co všechno jsi pro léčbu zkusila, než začaly strategie fungovat? 

Moje první strategie byla, že jsem začala vinit všechno a všechny. Nejdříve jsem se zaměřila na potraviny. Například jsem vyřadila laktózu a nic se nestalo. Pak jsem dala vinu lepku, taky jsem ho vyřadila a nic se nestalo. Takhle jsem postupně vyřadila skoro všechno. Symptomy ale pokračovaly, tak jsem začala přemýšlet, že to bude způsobené stresory, které jsem v životě měla. Začala jsem eliminovat práci, hodně jsem si hledala informace na internetu. Mám pocit, že jsem při hledání možného řešení prošla snad celý internet. 

Nejdříve jsem samozřejmě nakoupila spoustu suplementů. Hlavně jsem totiž na začátku věřila, že najdu jednu pilulku, suplement nebo probiotikum, které si vezmu, a vše se změní. Takže jsem utratila spoustu peněz za suplementy, které jsem náhodně kombinovala. V jednu chvíli jsem užívala úplně všechno, o čem jsem se dočetla, že by mi mohlo pomoct. Samozřejmě se nic neměnilo, spíše mi bylo hůř a hůř. To mi přišlo divné a stále jsem vinila všechno a všechny. Potraviny, ale i různé události a také lidi, kteří u těchto událostí byli. Vůbec jsem do toho nezapočítávala svou emoční stránku. 

Naprosto souhlasím. Vždycky hledáme vlastní cestičky, chybujeme a učíme se. Stále nacházíme nové rady a občas akorát transformujeme jedny stresory do jiných a na emoce často zapomínáme nebo k nim nemáme vůbec přístup. Přitom mnohdy je nejléčivější právě něha, jemnost a trpělivost.
V souvislosti s jakými strategiemi jsi tedy postupně začala pociťovat větší změny k lepšímu?

Já si myslím, že v tu dobu mi asi nejvíce pomohlo, že jsem našla holistické odborníky. Jela jsem nutriční program v kombinaci se suplementy, kterých nebylo málo, ale pomohlo mi to, protože jsem jasně věděla, co mám dělat. Pomohlo mi to ale hodně i psychicky, což u mě hrálo velkou roli. Vkládala jsem totiž důvěru průvodci a už jsem nemusela zkoušet a náhodně experimentovat - dělat pokusy a dopouštět se častých omylů. Občas můžeš mít na něco nějakou reakci, což ale může být známka detoxikace, jenže když člověk jede bez pomoci, tak neví, o který projev jde. Pokud se mi něco zhoršilo, tak jsem si říkala, “OK, tak to k tomu asi patří,” a důvěřovala jsem průvodci. 

Hodně jsem na tři až čtyři měsíce změnila stravu a suplementaci a to mi pomohlo asi úplně nejvíc. Nebylo to konečné řešení, protože i když změny životního stylu dělají hodně, musí to “cvaknout” v člověku samotném. Dlouhodobě se u mě totiž střídaly fáze, kdy jsem si myslela, že to jsou ty suplementy a to je ta strava nebo něco jiného, co vše změní. Vždycky se to zlepšení ale zaseklo na 80 % a chybělo mi 20 %, abych cítila, že to mám úplně vyřešené. Nemohla jsem tu hranici nikdy překročit, ani poté, co jsem dojela ten tříměsíční program, a dokonce se to po čase začalo lehce zhoršovat. Říkala jsem si, co je špatně. Teď jsem ale ve fázi, kdy se konečně hodně zaměřuji na psychickou a emoční stránku a obecně na stresory. Snažím se spát víc a lépe a hodně dýchat během dne, což byla nejspíš ta poslední procenta, co chyběla. Zjistila jsem, že moje emoce byly spíše potlačené. Bylo to i tím, že jsem nebyla přítomná, myšlenkami jsem byla úplně jinde. To už mohl být prvotní signál, ale vůbec jsem to nevnímala.

Spolu se změnou vnímání sebe sama a stravy, včetně způsobu, jakým ji jím (nehltat a pořádně žvýkat, abych to usnadnila trávicímu systému) jsem také změnila přístup k prostředí a hlídám si, aby nebylo toxické. Do toho spadá i kosmetika, prací a čisticí prostředky. Nejsem v tom 100%, ale co můžu nahradit, tak nahradím. 

A teprve tohle všechno, co zmiňuješ, může dohromady skládat ten funkční holistický přístup, který nevynechává ani naše emoce a duševní zdraví, a díky tomu funguje efektivněji. Najednou pak stejně zjistíš, že ten čas léčby nemáš věnovat boji s nemocí, ale sama sobě.
Pojďme ale ke stravě. Bylo něco radikálního, co jsi v ní změnila? 

Já jsem vyřadila veškeré potenciální alergeny, které by v mé stravě mohly být. Pro mě ta změna nebyla tak drastická, protože jsem již předtím vyřadila spoustu potravin v rámci experimentování. Měla jsem tam takové to světlo na konci tunelu, že postupně pak budu moct některé zařadit zpět, což se mi i povedlo. Jediné, co teď stále vynechávám, je laktóza, protože jsem na ni reagovala celý život. A ještě lepek, na který jsem také dříve měla reakce, ale nechtěla jsem si připustit, že bych si musela odpustit croissant a podobně. Naštěstí mi přijde, že v téhle době to není tak náročné. Existuje velké množství alternativ, a i kdyby ne, tak nejtěžší jsou stejně první týdny, možná měsíce, ale pak si na to člověk tak zvykne, že mu to nechybí. Protože patnáctiminutové potěšení mi už nestojí za následné týdenní trápení. V rámci těch tří měsíců jsem toho vynechávala spoustu a po zahojení potraviny znovu zařadila, dodnes ale preferuji co nejméně zpracované a dobře stravitelné potraviny. Mně v tu dobu hodně špatně fungoval trávicí systém, skoro až nefungoval a nedokázala jsem strávit syrovou zeleninu. Hodně jsem vše vařila, vlastně jsem snad ani nic jiného nedělala. To byla velká změna, protože jsem byla zvyklá často jíst venku, takže jsem se musela spoustu věcí naučit a přeučit. Stále ráda chodím do restaurací, ale člověk si také užívá to, že si může připravit jídlo sám doma a mít plnou kontrolu nad tím, co do něj dává, ale také nad tím, jaký je původ potravin, a na to také hodně hledím a kontroluji. Protože když máš kontrolu nad tím, co přijímáš, máš kontrolu i nad svým zdravím. 

Mé okolí mě má často za nějakého chudáka, že s nimi nemůžu do Mekáče, ale já jim říkám, že se mám vážně dobře, protože mám hodně energie, je mi fyzicky dobře, zmizely mi kožní problémy, mám hezčí pleť. Mám z toho vlastně samé benefity a pak si vždycky říkám, že mě měli litovat předtím a ne teď. 

Myslím si, že velkou výhodou dnes je - a na tom principu funguje i biohacking - že existuje mnoho zkratek a existují i suplementy, které urychlí proces hojení. Já zastávám názor, že spousta novodobých civilizačních nemocí se dá velmi dobře ovlivnit stravou, celkovým zlepšením psychické pohody a změnou přístupu k životu a sama k sobě. Ale suplement může cestu urychlit - je to takový akcelerátor, není to nikdy konečné řešení, ale jsem ráda, že je máme k dispozici. 

Jak zmiňuješ, on tě leckdy suplement může dostat z prvotní fáze, ve které nemáš dostatek energie na velké změny. Suplement malinko zvedne úroveň re-akce, kterou dokážeš vyvinout, a pak už máš sílu řešit i náročnější způsoby cesty. Třeba to, že si začneš vařit, osvojíš si nové návyky, začneš více respektovat cykly své i cykly přírody nebo zkoušíš další strategie a aktivity. 

Jo, jednoznačně souhlasím. Mám problém s tím, že dnešní doba tě hodně tlačí k výkonu a k neustálé práci a pak ti začne nabízet různé stimulanty a zařízení, která tě mají naopak uklidnit. Z toho máš pak pocit, že můžeš jet konstantně na 110 %, stačí se balancovat různými kapičkami a vychytávkami. Ale jak říkám, já jsem v tohle věřila taky. Hledala jsem všechno možné, co by mi mohlo pomoct, abych nemusela měnit svůj tehdejší životní styl. Byla jsem totiž tehdy všude, ale zároveň nikde a nikdy tam tak docela nebyl čas na mě. Věci se začaly měnit až když jsem si dovolila se zastavit. Došla jsem k tomu, že všechny odpovědi nosím ve svém nitru a že je venku již hledat nemusím.

Máš naprostou pravdu. Dnešní společnost bohužel často vyžaduje nepřerušovaný růst a je nesmírně těžké si vlastní prostor a stagnaci ustát.
Proměnil se za tu dobu programu i tvůj pohled na “superfoods”, tedy soubor potravin, které slibují mnoho vitamínů a minerálů? 

Já začnu tím, co je pro mě superfood. Dočetla jsem se to v jedné knížce, pak jsem to zkoušela a opravdu se mi to potvrdilo. Je to z knížky Deep Nutrition, kde autorka rozděluje skutečné superfoods do čtyř pilířů. Prvním pilířem je zelenina a zelené potraviny, ideálně nezpracované. Druhým jsou vývary z kostí a z masa, které obsahují hodně minerálů a lidskému tělu prospívají v mnoha směrech. Třetím pilířem jsou fermentované potraviny a čtvrtý superfood jsou orgány a různé vnitřnosti. Když jsem tehdy tu knížku četla, tak jsem zelených potravin jedla spoustu a vývary taky. Dopřávala jsem si také fermentované kefíry a kombuchy. Ale pak došlo na orgány a ty jsem zpočátku odmítala jíst. Vím, že když jsme byli malí, tak je mamka hodně vařila, protože je to levná potravina. Pro Vietnamce je to navíc pochoutka. Obecně tradiční kultury zpracovávají zvíře úplně celé. Proto je také vietnamská kuchyně plná různých vývarů a polévek. Hodně se používají srdce, ledviny, ale i hlava, klidně i oči. Tam je vůči těmto částem těla velký respekt a říká se, že když jíš určitou část zvířete, tak tím podporuješ stejnou část svého těla. Mamka vždycky říkala: “Dej si tady tu hlavu, budeš mít pak lepší mozek a známky ve škole.” 

Mně tehdy ve stravě chyběly právě orgány. Zkoušela jsem jako první játra. U nich jsem zjistila, že mi vařená nebo smažená nechutnají, ale když si je rozmixuji a udělám z nich paštiku, tak mi to hrozně chutná. Pak jsem zkoušela i jiné části, ale to maso je takové tužší a je třeba s ním umět pracovat. Proto jsem ráda, že v dnešní době můžeš nutrienty z vnitřností získat i jiným způsobem, třeba pomocí suplementů - tablet s lyofilizovanými orgány. Já si ani nemyslím, že se to musí jíst každý den - stačí třeba dvakrát týdně a udělá to hodně.

Vnitřnosti jsou často detoxikační orgány a v případě nešetrného zacházení s hospodářskými zvířaty mohou akumulovat nežádoucí toxické látky včetně těžkých kovů, promítá se tohle zjištění do tvého výběru při jejich nákupu? 

Nakupuji farmářské a bio potraviny, ale vím, že to není nejsnazší cesta pro všechny, protože produkty mohou být dražší a pro někoho nemusí být vůbec dostupné. Já si myslím, že úplně nejlepší je najít si v okolí nějakého farmáře, kterému člověk důvěřuje. Někdy se produkty u farmářů dají pořídit i za daleko lepší ceny. Dá se pak nakoupit ve velkém a potraviny zmrazit. Je také super vědět, že farmář zvířata pravidelně kontroluje. 

Tady by bylo dobré říct, že občas může být trochu zkreslující říct “kup si potraviny od farmáře,” protože farmář je prakticky každý, ale vůbec to o kvalitě nemusí vypovídat. Za mě jsou tedy parametry kvality to, jak jsou zvířata chovaná, jestli jsou krmena trávou, zda mají přístup na slunce, zda tráva, kterou jedí, není ošetřena pesticidy a jinými chemikáliemi nebo jak se zvíře během života cítilo. Tohle může být určitě pro někoho stresující a hledat kvalitu takové úrovně, to je pak skoro full-time job. 

Určitě je to skoro až full-time job a je důležité se z toho nezbláznit a zařazovat věci pomalu. Protože máme tendence to na začátku přehnat a rychle skončíme, jelikož nám přijde, že to nefunguje, nejde nám to, je to náročné. Ale když si vybereme něco malého a to začneme implementovat, stane se to naší rutinou a pak můžeme přidávat nebo udržovat. 

Přesně tak, i kdybys tělu dala nálož toho “nejzdravějšího”, může ho to ve chvílích oslabení přehltit. A pokud vnitřnosti nebo nějakou jinou látku nahrazuješ suplementem, pořád je to určitá forma výživy těla a je zapotřebí i tady hledat kvalitu.
Každopádně, ty jsi velmi úspěšná tvůrkyně, máš vlastní podcast, jsi hodně vidět – věřím, že mimo mnoha výhod to může přinášet právě i takhle velký tlak a stres. Podařilo se ti skloubit takovou práci a osobní život s péčí o své zdraví? 

Odpočinek mám už, dalo by se říct, naordinovaný. Během dne mám věci, které pro sebe chci udělat. Když jsi totiž ve stresu, máš zkrácený dech a nedokážeš dlouze a hluboce vydechnout. To se snažím změnit a naučit se to. Správné dýchání je jednou z nejlepších detoxifikačních činností orgánů, ale zároveň pomáhá snížit tep a dostat tělo do klidu a trávení. Nejlepší na tom je, že je to zadarmo a člověk to může dělat kdykoli. Jenom je zapotřebí si na to udělat čas, jenže mám pocit, že v poslední době nemáme čas na nic, ani se nadechnout. Přitom kontrolované dýchání stačí praktikovat jen pár minut. Stačí jenom zastavit a prodýchat se. Během týdne se taky snažím dělat low impact cvičení, protože mi takové ty HIIT vůbec nefungují a já jsem z toho ještě více ve stresu a rozhozená. Moc ráda cvičím jógu a pilates. Teď v zimních měsících mám ráda saunování. Těch věcí je spoustu, ale ráda bych zmínila, že kdyby člověk dělal všechny věci, které by pro něj byly prospěšné, nemohl by dělat nic jiného. Myslím, že je důležité, aby si člověk vždy vybral pro začátek jednu věc, která mu funguje, a v ní byl konzistentní. 

Co z hlediska suplementů, bereš nějaké? 

Suplementy beru nadále. Je toho méně než ve fázi léčení. Každé ráno beru chlorellu, která mi pomáhá s neustálým čištěním mého těla. Pak tam mám na eliminaci zánětů kvercetin, to jsou přírodní antioxidanty a pomáhají se snižováním histaminu v těle. Dříve jsem brala glutathion, teď tam mám NAC. Pak beru omega-3 mastné kyseliny, které jsou mimo jiné důležité pro zdraví kůže. Přes zimu beru ještě vitamín C. Dříve jsem brala také vitamín D, ale tím, jak jsem teď byla tři měsíce u moře, tak si myslím, že mám jeho hladinu normální. Minulý rok, když jsem se šla testovat hned po dovolené, tak jsem měla kolem 90 % a teď jsem byla u moře ještě déle. Ale pak v průběhu roku ho určitě začnu zase pravidelněji brát. Večer beru magnesium, protože mi pomáhá se spánkem. A pak bylinky podle potřeby, například nějaké zklidňující, jako je ashwagandha a kozlík. Užívání suplementů i pití čajů je pro mě už takový rituál, na který se každý den těším. Je to taková rutina, kdy zapínám infračervené světlo a dávám vařit čaj. Červené světlo jsem se naučila od vás, využívám ho každé ráno a mám ho spojené i s tím, že se před ním zklidním a prodýchám a žádný stres kolem najednou není.

Ano, slunce nebo terapie červeným světlem i ten samotný čas pro sebe, k zastavení, jsou v rámci léčení velmi důležité a nápomocné. I tvá sestava suplementů se mi moc líbí. Vím, že po Systers kempu jsi začala brát Black Stuff. Jaké s ním máš vlastně zkušenosti? 

Ano ano, Black Stuff jsem zkoušela a pak jsem si ho opakovaně kupovala ještě ve větším balení. Mám ho doteď doma. Ze začátku jsem viděla velké změny. Pozorovala jsem, že se mi zlepšilo trávicí ústrojí, jelikož jsem s trávením měla problémy, tak jsem změny pozorovala ihned. Pak jsem ho v jeden moment vyřadila, protože jsem toho vyřazovala více a potřebovala jsem restart. 

Ano, u Black Stuff je skvělá kúra na 3 měsíce a pak klidně zase na nějaký čas vyřadit. Ne všichni berou Black Stuff nepřetržitě. Vždycky záleží na tom, co aktuálně nejvíc potřebujeme podpořit, a cílem není přehltit se. Zařadila jsi tehdy ze suplementů ještě něco dalšího?

Několik měsíců jsem užívala také játra v kapslích. Ale tehdy jsem toho brala moc najednou a nevím, co mělo skutečně efekt. Stav se mi každopádně zlepšil a teď mi bylo doporučeno, abych s játry zase začala. Vím, že když si člověk ustanoví svou baseline, kde bude vědět, že je mu už dobře, tak může lépe vypozorovat změny, než když je úplně rozpadlý. V tu dobu je tělo s imunitním systémem tak zmatené, že reaguje úplně na vše. Takže bych chtěla postupně opět zařadit Black Stuff, protože jsou v něm moc dobré složky, které člověk potřebuje. Snažím se teď úplně zahojit, dostat se ze zánětlivého stavu a dát do pořádku imunitní systém a kortizol. Protože vím, že když máš tělo silnější a odolnější a přijde stresová situace, tak ji tělo zvládne. V té fázi bych pak brala právě jen nějaké udržovací suplementy. A to je můj cíl.

Má úplně poslední otázka. Kdybys mohla ženám poradit jednu maličkost, něco jednoduchého, co mohou zařadit již dnes a tobě to osobně zlepšilo život, co by to bylo? 

Ze všech věcí, které jsem nezmínila, je pro mě důležité jíst pravidelně a nemít mezi jídly velké časové odstupy. První jídlo dne, což je snídaně, jím do hodiny od probuzení - přes to nejede vlak - a dělá mi zároveň dobře, když je jídlo teplé. Nemám pak výkyvy energie, nezvyšuje se mi hladina kortizolu a nejsem ve stresu. Když mám moc velký odstup mezi večeří a dobou, kdy jdu spát, nově zkouším dát si něco malého před spaním. To mi bylo doporučené, pokud člověk trpí na probouzení v noci, což se i mně občas děje, protože jsem stále ve fázi, kdy se snažím spánek optimalizovat. Dávám si buď Golden milk, ideálně s nějakými uklidňujícími adaptogeny, nebo půlku banánu obalenou v malinkém množství soli a k tomu hrst kešu. Je to jídlo nadopované minerály, které mohou pomoct se spánkem a absorbovat L-tryptofan, který také zklidní. Jednoduché a levné, což já mám ráda, protože si přeju předávat tipy, které může využít každý. 

Náš rozhovor je tímto u konce a já ze srdce děkuji, že jsi zavítala k nám a podělila se o všechny zkušenosti, které by mohly pomoci i dalším ženám. 

Drahá Sys,

Toto téma rozhovoru i příběh naší inspirativní múzy mi jsou velmi blízké a nebýt vzájemného respektu k pravidelnému stravování a odpočinku, povídáme si snad dodnes! 

Pro dnešek už ale nohy nahoru, hluboký nádech a laskavý odpočinek. 

S láskou

Bé Hà a Kristie

Jak vlastně Systers vzniklo, jaká je vize, hodnoty a celkový směr, kam Systers míří? 

Píše se rok 2021. Podnikám v čistě mužském prostředí. Jsem spoluvlastník a spoluzakladatelka první biohackerské firmy v ČR, Code of Life. Po dvou letech intenzivní práce si uvědomím, že z práce a tvorby vlastně vůbec nemám radost. Uvědomím si, že už je to delší dobu a že je potřeba změny. Následně potkávám ty správné lidi, kteří mě podpoří v mé vizi, která byla hluboko uvnitř mě. Jsem žena. Jsem cyklická a potřebuji k sobě přistupovat jinak, než k sobě přistupují muži a to jak na poli obchodu, podnikání, tak na poli biohackingu jako takového. 

Několik let jsem hledala projekt, který by se zabýval ženským biohackingem a dlouhověkostí nebo spíše [ Longevity ]. Český překlad není úplně přesný, protože se jedná převážně o zpomalení stárnutí a prodloužení zdravého dožití [ Healthspan ]. I když jsem našla spoustu zajímavých projektů, které se zabývají ženským zdravím, tak jsem žádný projekt, který by se zabýval moderně, odborně a komplexně ženským biohackingem nenašla. 

Přirozeně jsem si tedy řekla, že jeden takový založím. A cesta začala. Systers mělo 1.11.2022 první narozeniny. První rok jsme si prošli opravdu velkým tornádem, od obnovení týmu, po velké pády a investování peněz tím špatným směrem, až po bod, kde jsme právě teď. Jsem velice vděčná za Systers tým, který mě každým dnem inspiruje a motivuje jít společně dál. O to víc, že součástí je i moje milovaná maminka, se kterou jsem si díky tomuto projektu blíž a blíž. No a jaké jsou naše vize, hodnoty a směr? Kam Systers vlastně míří?

Systers míří hodně vysoko a daleko. Archetypem projektu je JEDNO.rožec a to ne proto, že ve start-upovém prostředí je jednorožčí firma braná jako úspěšná, ale proto, že toto mystické zvíře má v sobě skrytou symboliku, kterou vám postupně budeme odkrývat. V jádru je JEDNO.rožec pravdivý a to je také hlavní hodnotou Systers. Život v pravdě. Znamená to mít velkou odvahu a čisté brýle. V naší firemní kultuře si zakládáme na radikální upřímnosti, lež do naší firmy nepatří. V této hodnotě je schované úplně vše. 

Co se týče vize a vůbec poslání a smyslu Systers, tak je to jednoduché: Věnujeme se vědeckému wellness, optimalizaci ženské biologie a plodnosti, orálnímu, vaginálnímu, střevnímu a kožnímu mikrobiomu, stresu a odolnosti, a postupně se budeme věnovat i přípravě na mateřství a rodičovství, zdravému ženskému cyklu, období menopauzy, zpomalenému stárnutí a tak dále a tak dále. 

Naše hlavní milníky jsou následující:

1. Milník byl spustit eshop s prémiovými doplňky stravy - vybírat pro ženy jen to nejlepší, co je na trhu. Jít do hloubky výroby a filosofie výrobce. To se stalo v roce 2021. Naše jednorožčí energie byla však na začátku divoká, eshop jsme museli překopávat zleva doprava, až jsme nakonec přistáli na správné ploše.
2. Milník byl spustit Systers kempy / retreaty. To se také stalo. Od roku 2021 máme za sebou 5 úspěšných kempů a další před sebou. Je to naprosto světový unikát. Můžete mrknout na náš web o čem tento kemp je, ale těžko se to vlastně dává do slov. 
3. Milník bylo mít dvě VIP firmy, kterým se budeme rok věnovat. Vytvoříme s nimi smysluplné teambuildingy a jejich tým posuneme do jednorožčího světa. To se nám též podařilo. Díky tomuto bodu jsme mohli přežít těžká období, kdy jsme udělali špatná finanční rozhodnutí. 
4. Milník bylo vytvořit interní jádrový tým ženských biohackerek, které mi pomohou tvořit odborné know-how pro ženy. To se stalo minulé léto a i díky tomu nám každý týden vychází nový článek v našem magazínu.
5. Milník - YouTube kanál, kde můžeme sdílet odborné know-how pro ženy a publikovat minimálně jedno video týdně. 

Tak a zasdílím s vámi pár dalších milníků, které s námi můžete sdílet nadcházející rok až několik let. 

1. První takový milník, který se splní v následujících pár týdnech jsou naše Systers čokolády. Vyvíjely jsme je rok. Dodavatele surovin známe již několik let a známe tedy do hloubky proces výroby. Čokolády jsou naprostým světovým unikátem. Nejen, že v sobě mají obsažené Criollo boby, tedy ceremoniální odrůdu kakaa, ale také v sobě mají adaptogenní medicinální houby a to ty nejčistší na světě, protože pocházejí z Finska. Finsko má nejčistší vzduch a vodu na světě a také největší světovou plochu (11,6 milionů hektarů) ekologicky certifikovaných lesů. Firma, se kterou jsme do toho šli spolu je v našem srdci od prvního setkání na Biohacker Summit v Helsinkách, a je to firma KÄÄPÄ MUSHROOMS. Ještě o nich od nás uslyšíte. Čokoládu si necháváme vyrábět v Pražské čokoládovně, v rodinné firmě Steiner & Kovařík. Je to čokoláda, která se nebere k televizi, ale slouží k zastavení, sdílení a vychutnání. 

Díky vysoké poptávce jsou teď čokolády kompletně vyprodané, intenzivně však pracujeme na tom, aby byly opět k mání.

1. Další milník je Systers Akademie ženského biohackingu. Tento milník bude trvat připravit několik let, ale budeme ho sdílet po kouskách. Akademie bude jak online, tak časem offline a budete moct studium na několik let podstoupit se zakončením certifikátu přímo od nás a budoucího boardu odborníků. 
2. No, a tak dále. Milé Systers. Čeká nás magazín, různé online kurzy, ebooky. Naše vlastní produkty, mobilní aplikace a spousty dalšího. 

Systers je pro mě velké požehnání. Velice si uvědomuji, že tvoříme něco, co je naprosto unikátní, ale o to víc je důležité být bdělé a nikam nespěchat. Stavíme pyramidu a ta se staví prostě pomalu a dlouho. Nicméně bude stát věčně. Tento projekt nás všechny přesahuje, jsem vděčná, že mohu být součástí něčeho takového a velice se těším, až se k nám postupně připojí další a další lidi, kteří v této problematice chtějí vidět změnu a být její aktivní součástí. Buďte s námi však prosím trpěliví, stále jsme na začátku a stále stavíme základní stavební kameny. 

Pokud se chcete postupně dozvědět víc, sledujte nás, komentujte, sdílejte nebo přijeďte na jeden z našich Systers kempů, kde se můžeme potkat osobně. Love.